Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Školy nedokáží reagovat na nové trendy, varují odborníci


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: akeeris

30.05.2013
Odborníci na vzdělávání se shodují na tom, že vysoké školy dokáží jen těžko reagovat na nové trendy, a studenti tak mají často problém nalézt mezi obrovským množstvím informací ty kvalitní. Dodávají, že způsob vzdělávání je zastaralý a nelze očekávat, že by se v příštích dvaceti letech příliš změnil. To může mít mimo jiné značný vliv i na konkurenceschopnost České republiky.

inzerce

Už je tomu téměř půl roku, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nastartovalo debatu nad budoucím směřováním vzdělávacího systému. Jejím výsledkem by měla být nová strategie vzdělávací politiky pro období do roku 2020, která by měla nahradit současných více než dvacet rezortních a nadrezortních dokumentů (EurActiv 28.1.2013).

Podle podkladového materiálu MŠMT k probíhající diskuzi Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 by nová strategie měla mimo jiné propojit výuky ve škole s procesy ve vzdělávání, které dnes probíhají mimo školu, na internetu a prostřednictvím dalších médií. „Škola by je měla nejen reflektovat a využívat, ale také usměrňovat a doplňovat,“ píše se v dokumentu.

„Pochopení trendů je velmi důležité. Speciálně když se bavíme o budoucnosti a o tom, kam se chceme strategicky ubírat. Když nebudeme rozumět trendům, budeme dělat velké chyby,“ řekla ředitelka Google Česká republika Taťána le Moigne na konferenci Vzdělávání v době globální ekonomiky pořádané European Leadership & Academic Institute (ELAI) ve spolupráci s Google Česká republika.

Podle le Moigne přináší neustálé rozšiřování internetu a dalších technologií velký problém. V přívalu velkého množství informací je pro studenty totiž často obtížné vyhledat ty kvalitní. 

Zastaralé univerzity

Michal Mejstřík, člen NERV a předseda mezinárodní obchodní komory ICC ČR, která reprezentuje velké množství společností a asociací z více než 120 zemí, upozorňuje na to, že přestože se neustále potýkáme s globálními problémy, tak na ně školy nejen u nás, ale i v zahraničí, nedokáží adekvátně reagovat. „Univerzitní instituce tradice milují a sami je spoluvytvářejí,“ zdůraznil na zmíněné konferenci.

To potvrzuje i  pedagog Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI a člen NERV Daniel Münich. Změn ve vysokém školství během příštích dvaceti let se podle něj dočkáme jen těžko, přestože v dnešní době klasické přednášky, na které jsme zvyklí na českých školách, již ztrácejí smysl. Jeden z problémů vidí Münich v tom, že většina absolventů středních škol neumí dobře cizí jazyky, takže jsou odkázáni ve svém výběru terciárního vzdělání pouze na státem podporované české univerzity.

Pozitivní vzor lze podle Mejstříka hledat v severských státech, kde často dochází ke kombinaci tradičních technických či ekonomických oborů například s designerskými školami. Absolventi těchto oborů jsou pak v porovnání s ostatními Evropany daleko konkurenceschopnější. Podle Evropské komise se severské státy v oblasti inovací dlouhodobě nacházejí na prvních místech evropského žebříčku (EurActiv 17.12.2012). Jak ale dodává Mejstřík, podobné příklady najdeme ve zbytku Evropy jen těžko, časté jsou naopak například v Číně či Kataru.

Ke kritice zastaralosti vysokých škol se přidává i ředitelka Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) Simona Weidnerová. „V současné době každá vysoká škola vytváří stejný produkt absolventa, čímž vzniká znalostní monokultura, která nevede ke zvýšení konkurenceschopnosti,“ řekla.

Najít tu správnou vizi

Za další problém současné situace označuje Zdeněk Slejška, ředitele společnosti EDUin, která se věnuje vzdělávání, skutečnost, že se politikům nedaří vysvětlit, proč narůstá počet lidí, kteří odcházejí na vysoké školy. Mezi Čechy často panuje názor, že maturitu a vysokou školu má v dnešní době každý a je potřeba počet vysokoškoláků snížit. Jak však ukazují údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podílem obyvatelstva s terciárním vzděláním, který je v současnosti 17 %, se Česká republika nachází hluboko pod průměrem zemí OECD, jenž dosahuje 31 % (EurActiv 19.4.2013).

Z úst podniků i vzdělávacích institucí se také často ozývá názor, že je v České republice nedostatek zájemců o středoškolské a vysokoškolské technické obory (EurActiv 14.2.2013). Jak ale upozorňuje Zdeněk Slejška, technické vědy jsou u nás s počtem studentů 110.000 druhým největším odvětvím hned za obory právo, ekonomie a obchod, které studuje 137.440 z celkových 400.000 vysokoškoláků. Učební obory navíc absolvuje 30 % všech absolventů oproti 20 % v zemích OECD.

V čem tedy vidí Slejška hlavní problém současného vzdělávání? „Chybí nám vize, kam chce Česká republika směřovat, mezi jakými hráči chce působit, na co chce vsázet a kde chce naopak vyklidit pole,“ řekl na nedávné konferenci.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top