inzerce
Má-li Evropa obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci, musí zvýšit svou inovační výkonnost i bez ohledu na současnou krizi. Pokud ale krize přiměje Evropu k tomu, aby se přestala zabývat „pseudoproblémy“ a zaměřila se na to co je „opravdu důležité“, pak se podle Topolánka jen potvrdí rčení, že všechno zlé je pro něco dobré. Premiér to uvedl na mezinárodní odborné konferenci INCOM věnované výzkumu a inovacím, která se v rámci českého předsednictví konala na sklonku minulého týdne v Praze.
Premiér dále připomněl velké rozdíly v inovační výkonnosti nebo efektivitě výzkumu mezi jednotlivými členskými zeměmi. Zdůraznil v této souvislosti, že v nových členských zemích, které dosud využívaly především své výhody levnější pracovní síly, „dřímá nevyužitý potenciál“. To je podle něj třeba změnit neboť levná pracovní síla přestává být doménou nových členských zemí a ty budou proto potřebovat zvýšit svůj inovační potenciál a kvalifikaci pracovní síly.
K využití onoho „nevyužitého potenciálu“ potřebují nové členské země podle premiéra vedle domácích politik na podporu vědy a výzkumu také odpovídající politiky na evropské úrovni. Tyto politiky by měla pomoci identifikovat skupina odborníků, které Topolánek pověřil zmapováním inovačního potenciálu v nových členských zemích.
Premiér dále uvedl, že stávající evropská politika v oblasti vědy a výzkumu s novými členskými zeměmi příliš nepočítá, neboť byla nastavena ještě před rozšířením EU v roce 2004 a modely osvědčené ve starých členských zemích proto v nových zemích nefungují, například proto, že předpokládají spolufinancování výzkumu všemi subjekty.
Firmy v nových členských zemích si ale podle premiéra v současné době investice do výzkumu buď nemohou dovolit nebo je pro ně výhodnější nakupovat patenty a technologie v zemích s větší inovační výkonností. Zapotřebí je proto zefektivnit využívání prostředků na vědu a výzkum, zaměřit se na „perspektivní oblasti“ a podpořit spolupráci mezi vědci a firmami.
Pouze díky inovacím bude v budoucnu možné konkurovat levné pracovní síle, dodal premiér.
Topolánek vyjádřil politování, že ačkoliv si Evropa základní přístupy uvědomuje a jsou obsaženy také v Lisabonské smlouvě, zůstávají „stále převážně na papíře“.
České předsednictví se chce podle Topolánka v souladu se svým mottem „Evropa bez bariér“ soustředit na odstraňování překážek v oblasti páté svobody pohybu – volného pohybu znalostí. Zaměří se proto zejména na budování společného evropského výzkumného prostoru (ERA), vyhodnocování výsledků společného evropského výzkumu a podporu kariéry mladých vědeckých pracovníků. ČR by také ráda přispěla k tomu, aby některé z velkých výzkumných center, které svým významem bude překračovat význam jednotlivých členských zemí bylo umístěno také v některé z nových členských zemí.
Vyrovnávání rozdílů v inovační výkonnosti mezi starými a novými členskými zeměmi bude podle premiéra „testem evropské solidarity“. Členské země musí pochopit, že ve vědě a výzkumu nejde „o hru s nulovým součtem“. „Na zvýšení inovačního potenciálu vyděláme všichni,“ dodal Topolánek.
