inzerce
Švédské předsednictví zorganizovalo v první polovině týdne konferenci, na níž se sešlo na 400 vědců, odborníků a politiků. Konference s názvem „Nové světy – nová řešení“ si kladla za cíl identifikovat budoucí problémy a směr evropského výzkumu do roku 2025. Účastníci se shodli na tom, že největšími výzvami, kterým nyní čelí Evropa, jsou: stárnutí populace, klimatické změny, omezený přístup k energetickým surovinám a vodním zdrojům.
Na konferenci byla přijata Lundská deklarace, která vyzývá k prolomení hranice mezi různými oblastmi, jimiž se věda zabývá odděleně např. sociálními otázkami a ochranou životního prostředí. Lundská deklarace dále volá po jasné identifikaci problémů, na něž by se měl výzkum zaměřit. Významu by v budoucnu měla nabýt hlavně přeshraniční spolupráce vědeckých pracovišť a univerzit.
Švédský ministr pro vyšší vzdělávání a výzkum Tobias Krantz o deklaraci řekl: „Návrhy v deklaraci jsou v souladu s prioritami švédského předsednictví. Naším cílem je posílit takzvaný znalostní trojúhelník – spolupráci mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi – a docílit transparentnějšího a efektivnějšího Evropského výzkumného prostoru.“
Rozhodnutí o vytvoření Evropského výzkumného prostoru (ERA) padlo v roce 2000 a jeho cílem je mimo jiné docílit páté svobody – svobody pohybu znalostí. Ve dnešním globalizovaném světě nabývá věda, výzkum a inovace stále více na významu. EU se již řadu let (přinejmenším na politické úrovni) shoduje na tom, že pouze v případě, že bude v Evropě prováděn výzkum na špičkové úrovni a evropští vědci budou sdílet své nově získané poznatky, stane se z ní skutečně konkurenceschopná ekonomika založená na znalostní společnosti.
