Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Zklamání polského předsednictví: (ne)rozšíření Schengenu, evropský patent a Ukrajina

(en)

zdroj: Wikimedia Commons

19.12.2011
Největším zklamáním polského předsednictví bylo nepřijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru, domnívá se polský ministr pro evropské záležitosti Mikołaj Dowgielewicz. Další neúspěch podle něj představuje dosud nepodepsaná dohoda o přidružení s Ukrajinou, která nebude uzavřena ani na dnešním summitu EU-Ukrajina.

inzerce

Ačkoliv bylo končící polské předsednictví poznamenáno prohlubující se krizí eurozóny, je všeobecně hodnoceno jako úspěšné. Přesto se nepodařilo dosáhnout některých důležitých cílů, myslí si polský ministr pro evropské záležitosti Mikołaj Dowgielewicz.

Ministr například upozornil na to, že na dnešním (19. prosince) summitu EU-Ukrajina v Kyjevě nebude podepsána plánovaná dohoda o přidružení. Dowgielewicz vyslovil zklamání nad pomalým pokrokem ve vztazích Unie s jejím východním sousedem. 

Unie také plánovala podepsat s Ukrajinou dohodu o volném obchodě (DCFTA), na jejímž základě by země musela přijmout evropskou legislativu upravující pravidla obchodu.

Podle ministrových slov předsednická země stále doufá, že se dohodu o přidružení podaří podepsat ještě před koncem roku. Uvedl však, že tato možnost závisí na výsledcích dnešního summitu. Největší problém podle diplomatů spočívá v textu preambule. Jedna z možných verzí označuje Ukrajinu za budoucího člena EU, zatímco druhá poukazuje pouze na to, že Ukrajina klade důraz na svou evropskou identitu.

Zádrhel ve vztazích Unie a Ukrajiny nastal v říjnu, kdy byla bývalá premiérka Julije Tymošenko odsouzena k sedmi letům vězení za zneužití svých pravomocí (EurActiv 31.10.2011).

Polsko je nejsilnějším zastáncem geopolitického přiblížení Ukrajiny k Evropské unii. Naproti tomu Německo se k námluvám s východním sousedem staví negativně.     

Rumunsko, Bulharsko a Schengen

Za největší neúspěch předsednické země však Dowgielewicz označil neshodu nad přijetím Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru (EurActiv 23.9.2011). „Bylo to bezpochyby největší zklamání polského předsednictví,“ řekl ministr a dodal: „Nešlo o technické otázky. Všichni víme, že obě země kritéria pro přistoupení k Schengenu splnily. Jde o loajální spolupráci mezi členskými státy, kterou vyžadují základní smlouvy.“

Podle Dowgilewicze přišlo Polsko s několika kompromisními nápady. Navrhovalo například, aby se hranice nejprve otevřely pouze na letištích a v přístavech, zatímco hraniční přechody na pevnině by stále podléhaly omezením (EurActiv 21.9.2011). 

Jedna země, jmenovitě Nizozemsko, však přistoupení Rumunska a Bulharska nadále oponovala, a to na základě politických důvodů, řekl ministr.

Na posledním zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitra 13. prosince potvrdil nizozemský ministr pro imigraci Gerd Leers svůj postoj ke vstupu obou nových členských zemí do Schengenu.  

„Je to otázka vlády zákona, otázka kriminality a také korupce,“ řekl Leers.

Nizozemsko podmiňuje svůj souhlas pokrokem Bulharska a Rumunska v Mechanismu spolupráce a verifikace (CVM), který byl zahájen v lednu 2007 a jehož cílem je pomoci oběma zemím přiblížit se evropským standardům. Podle Komise však neexistuje právní spojitost mezi CVM a vstupem země do Schengenského prostoru.

Hádky o patentový soud

Jako další neúspěch jmenoval polský ministr neschopnost dosáhnout konečné dohody o společném evropském patentu, o kterém se začalo jednat již v sedmdesátých letech.

Polsko prý věnovalo dokončení dokumentu o evropském patentu mnoho úsilí, ale narazilo na odpor „jedné nebo dvou zemí“ ohledně umístění patentového soudu. Kandidátskými městy jsou Londýn, Mnichov a Paříž.

Během zasedání Rady pro konkurenceschopnost na začátku prosince se ministři dohodli na několika důležitých bodech pro vznik patentu, některé nedořešené body ale stále přetrvávají (EurActiv 6.12.2011).

Polsko chtělo završit své předsednictví podpisovým ceremoniálem, který se měl konat zítra (20. prosince) ve Varšavě.

„Nechci být sarkastický, je to spíše smutná poznámka, ale nejdůležitější otázkou se v podstatě stalo to, kdo získá pro svou zemi sídlo soudu s několikamilionovým rozpočtem a 15 státními zaměstnanci,“ posteskl si polský ministr.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top