Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Ondřej Neumajer: Musíme změnit představu o tom, kdo je „ajťák“


Ondřej Neumajer

30.01.2015
Nedostatečný zájem o povolání v IT sektoru nespočívá v tom, že by nebyla lákavá, ale v nedostatečné prestiži. Na ní je potřeba pracovat, a to i tím, že se budou lidem vyvracet zažité představy o tom, kdo je „ajťák“, říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer, který vedl pracovní skupinu pro tvorbu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 na MŠMT.

inzerce

EU dlouhodobě upozorňuje na nedostatek specialistů v informačních a komunikačních technologiích. Trápí podobný problém i Českou republiku?
Je to problém nejen České republiky a EU, ale celého vyspělého světa. V Česku chybí absolventi, kteří by byli uplatnitelní jako špičkoví programátoři, IT architekti a obdobně. Nejde ani tak o to, že by o tuto práci nebyl zájem, ale je to způsobeno požadavky trhu práce, které neustále rostou a je těžké je uspokojovat.

ČR chybí absolventi, kteří by byli uplatnitelní jako špičkoví programátoři a IT architekti.

Je potřeba si uvědomit, že automatizace a robotizace významně zvýší potřebu nerutinních činností. Ve střednědobém horizontu se určitě zásadně změní například logistika v dopravě. Práci lidí převezmou roboti a je třeba hledat nové cesty, jak se s tím pracovní trh vyrovná. Tou může být programování a ovládání robotů a spousta dalších nových zaměstnání, které kolem toho vzniknou. Tady se bez IT dovedností zaměstnanci neobejdou. Nejde tedy o problém pouze IT sektoru, ale celé populace.

S digitálními technologiemi se musí začít brzy. Jak si ve využívání těchto technologií vede v současné době české školství?
Z šetření, která byla provedena v minulých letech, víme, že dovednosti žáků a absolventů základních a středních škol nejsou vůbec špatné. V porovnání se státy OECD si naši žáci ve věku od 16 do 24 let vedou nadprůměrně. V rámci mezinárodně uznávaného výzkumu informační a počítačové gramotnosti žáků v osmých třídách a odpovídajících ročnících gymnázií z listopadu loňského roku se Česká republika umístila na prvním místě z 19 států, které se účastnily. Otázkou pak samozřejmě je, zda těchto dovedností dokáží využít po odchodu ze škol.

Pracovní trh tedy po absolventech vyžaduje něco jiného, než co se zkoumá v testech počítačové gramotnosti?
Moderní testy informační gramotnosti nezkoumají znalost konkrétních aplikací, ale schopnost řešit problémy a pracovat s informacemi. To je velmi důležité, protože člověk se díky novým technologiím musí neustále učit. A to musí umět i žáci. Pokud to zvládnou, tak je to hlavní předpoklad pro to, aby se u zaměstnavatele rychle adaptovali. Po krátkém seznámení se s aplikacemi, které firma využívá, by měli být schopni s nimi pracovat.

Firmy často využívají naprosté novinky, které jsou pro školy nedostupné, nebo ne tak snadno. Aby naši absolventi uspěli, musíme se maximálně snažit o to, aby se školy, firmy a pracovní trh úzce propojily a spolupracovaly. Pomoct by mohly například stáže ve firmách.

Jak chcete motivovat žáky a studenty, aby se o tyto oblasti zajímali?
Nevidím problém v tom, že by se jednalo o neatraktivní povolání, ale je potřeba pracovat především na zvyšování jejich prestiže. Toho dosáhneme tím, že o těchto povoláních budeme hovořit pozitivně a pokusíme se lidem vyvrátit zažitou představu o tom, kdo je „ajťák“. K té nepřispívají zejména seriály typu IT Crowd. Byť jsou samozřejmě humorné.

Za další je také nutné podpořit dívky, aby se o tato povolání ucházely. To bude úkolem pro výchovné poradce na školách, aby je na tyto možnosti upozorňovali. V této oblasti spatřuji značné rezervy.

Lze s jistotou tvrdit, že v budoucnosti bude zapotřebí pracovníků právě informačních a komunikačních technologií? Jak žákům zaručíme, že pokud budou studovat právě tyto obory, že po dokončení studia dostanou pracovní místa?
Svět a digitální technologie se vyvíjejí opravdu rychle a dynamicky. Je ale vysoce pravděpodobně, že IT sektor bude budoucím driverem do budoucna, a proto je tu velký potenciál. Je samozřejmě možné, že v rámci tohoto sektoru některé obory časem zaniknou a vytvoří se nějaké jiné. Například specialista online marketingu je obor, který před lety vůbec neexistoval. To je přirozené. Můžeme ale předpokládat, že pokud někdo rozumí technologiím, tak schopnost se orientovat v rámci tohoto segmentu a přejít na jinou profesi bude daleko jednodušší, než kdyby se měl například zemědělec stát programátorem zemědělských strojů.

V roce 2013 tehdejší předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyzval členské státy, aby podpořily iniciativu Velká koalice pro digitální místa a společně našly řešení, jak obsadit volná pracovní místa v oblasti IT. Jak se této iniciativě daří?
Doporučení Evropské komise, aby se k tomu přidala i Česká republika, považuji za velmi užitečné. Přispět k tomu má i v listopadu vládou schválená strategie digitálního vzdělávání. Jedním z opatření, s nimiž dokument počítá, je platforma partnerské spolupráce, kde bychom chtěli propojit zaměstnavatele, neziskové organizace a sféru školství na národní úrovni tak, aby spolu pravidelně diskutovali a hledali odpovědi na palčivé otázky. Vzájemná výměna názorů a možností je totiž velice důležitá.

Věnujme se nyní nové strategii digitálního vzdělávání. O co se bude strategie opírat?
Strategie má tři prioritní cíle. Jeden představuje informatické myšlení, tedy schopnost porozumět hlavním principům technologií, které nás obklopují, a také schopnost myslet logicky a kriticky v praxi. Druhým cílem je zlepšovat kompetence žáků v oblasti práce s  digitálními technologiemi, aby měli dobré výsledky při práci s počítačem, uměli používat mobilní technologie, internet atd.

Třetí prioritní cíl je otevřít vzdělávání novým metodám, způsobům a formám učení, které digitální technologie umožňují. EU používá pro tuto oblast termín opening up education, čili otevírání vzdělávání. Jeho podstatou je pomoc se zpřístupněním vzdělávání všem lidem například i ze socio-ekonomicky problematického prostředí. Podpoří se tak sdílení myšlenek, nejlepšího know-how a nejnovějších výzkumných výsledků. Konkrétním příkladem jsou masivní otevřené online kurzy, tzv. MOOC kurzy, které jsou zdarma dostupné na internetu.

Musíme motiovat dívky, aby se zajímaly o IT povolání.

Jiným příkladem tohoto vzdělávání mohou být webináře, čili online video konference, ke kterým se můžeme kdykoliv připojit a sledovat je. Vzdělávání neprobíhá pouze ve škole, ale i mimo ni. Je potřeba obě vzdělávání co nejvíce propojit tak, aby na sebe navazovala. Odborně se tomu říká formální aneformální vzdělávání a informální učení, které by mělo být propojováno. A digitální technologie v tom mohou pomoci.

Jak se strategie vypořádává s nedostatkem kvalifikovaných ICT specialistů v ČR?
Strategie se tímto úplně přímo nezabývá, ale přispívá k tomu do budoucna tím, že se soustředí na počáteční vzdělávání a zatraktivnění IT oborů. V současné době vzniká také strategie digitální gramotnosti občanů, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedním z jejích cílů má být i podpora zaměstnanosti v IT sektoru.

Autor: Petra Nichtburgerová/Lucie Bednárová

Rozhovor vznikl při příležitosti konání debaty „Velká koalice pro digitální pracovní místa“, která byla organizována Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top