(Zveřejněno 22.6.2007)
Nejnovější vývoj a další kroky:
- Nový program celoživotního vzdělávání nahradil programy Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig k 1. lednu 2007. K oficiálnímu zahájení programu došlo v květnu 2007.
- 25. října 2006 schválil program celoživotního vzdělávání na roky 2007-2013.
- Přijetí Evropského kvalifikačního rámce (EQF) se očekává do konce roku 2007. Návrh počítá s tím, že členské země vytvoří vazbu mezi svými kvalifikačními systémy a EQF do roku 2009.
Souvislosti:
Celoživotní vzdělávání zahrnuje veškeré učební činnosti prováděné v průběhu života s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a kompetence z osobního, občanského, společenského i pracovního hlediska. Může probíhat jak v institucích, které poskytují formální vzdělávání, tak mimo ně. Celoživotní vzdělávání přináší vyšší investice do lidí a znalostí, podporu získávání základních dovedností, včetně digitální gramotnosti a větší příležitosti pro uplatnění inovativních a zároveň flexibilnějších forem učení. Aby bylo dosaženo takové míry zapojení, s jakou počítá Lisabonská strategie, musely by se do celoživotního vzdělávání zapojit další 4 miliony dospělých.
Účast dospělých na vzdělávání je v Evropě nižší, než u největších světových konkurentů, ať již jde o vyšší vzdělání, vzdělávání dospělých nebo další odbornou přípravu a míra účasti na celoživotním učení se v jednotlivých zemích značně liší. Obecně uplatňovaným měřítkem je podíl dospělých v produktivním věku kteří se účastnili nějakého typu přípravy během posledních čtyř týdnů na celkové populaci produktivních osob. Podle posledních údajů Komise toto platí pro více než třetinu dospělých ve Švédsku (které je na tom v rámci EU nejlépe). Po Švédsku následují další severské země a Velká Británie. Většina nových členských zemí s výjimkou Slovinska a Estonska však za těmito zeměmi hluboce zaostává. Situace není růžová ani v jižních evropských státech.
Vytvoření Evropské zóny celoživotního vzdělávání není ani nový proces ani nezahrnuje harmonizaci zákonů a nařízení, neboť kompetence v této oblasti zůstávají v rukou členských zemí. Tato politika je založena na významných procesech, jež probíhají na evropské úrovni, strategiích a plánech zaměřených na mladé, vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začleňování a politice výzkumu.
Témata:
Sdělení Komise z roku 2001 s názvem „Praktické uskutečňování Evropského prostoru celoživotního vzdělávání“ přehodnotilo pojem celoživotního vzdělávání a zdůraznilo význam čtyř obecnějších cílů: aktivního občanství, osobního naplnění, sociálního začlenění a zaměstnatelnosti. Sdělení zároveň pokrývá celou škálu formálních a neformálních vzdělávacích aktivit.
Mezi hlavní témata a pracovní oblasti patří:
- Oceňování a uznávání výsledků učení: uznávání diplomů a certifikátů v oblasti formálního vzdělávání i neformálního vzdělávání ve všech sektorech.
- Časové a finanční investice do učení: je zapotřebí navýšit investice a posílit cílené financování, společně s mechanismy pro podporu soukromých investic.
- Podpora a stimulace učení v zaměstnání, včetně malých a středních podniků (MSP).
- Informace a poradenství: zajistit, aby všichni měli po celý život snadný přístup ke kvalitním informacím a poradenství o vzdělávacích příležitostech napříč Evropou.
Činnost by se měla zaměřit na vytvoření příležitostí, které umožní nabývat základní dovednosti a aktualizovat je, včetně nabývání nových základních dovedností, jako je počítačová gramotnost, znalost cizích jazyků, znalost základních technologií či podnikatelských a sociálních dovedností.
V rezoluci o celoživotním vzdělávání z června 2002 Rada pro vzdělávání iniciativu Komise a její realizaci podpořila. V návaznosti na to schvaluje od počátku roku 2004 Rada společně s Komisí každým rokem průběžnou zprávu o pokroku v dosahování lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.
Program celoživotního vzdělávání na léta 2007-2013
Návrh Komise z července 2004 na vytvoření integrovaného akčního programu v oblasti celoživotního vzdělávání přijal Evropský parlament v říjnu 2006. Nový program nahradil čtyři dosavadní sektorové programy v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání (program Comenius), vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), odborné přípravy (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig), které skončily na konci roku 2006. Rozpočet vyhrazený na tento nový integrovaný program činí 6,97 miliard eur na sedmileté období (2007-2013).
Klíčové dovednosti v oblasti celoživotního vzdělávání
Komise v prosinci 2005 přijala návrh doporučení, které identifikuje osm klíčových dovedností v oblasti celoživotního vzdělávání: komunikaci v mateřském jazyce; komunikaci v cizích jazycích; matematické dovednosti a základní znalosti z oblasti vědy a technologií; digitální dovednosti; schopnost učit se; mezilidské, společenské a občanské dovednosti včetně kulturních odlišností, podnikatelské dovednosti, kulturní projev.
Záměrem definování klíčových dovedností v oblasti celoživotního vzdělávání na evropské úrovni je poskytnout referenční nástroj pro politiky, poskytovatele vzdělávání, zaměstnavatele a studenty na cestě k aktivnímu občanství, sociální soudržnosti a zaměstnatelnosti. Evropský parlament toto doporučení schválil v září 2006.
Evropský kvalifikační rámec pro celoživotní vzdělávání (EQF)
V září 2006 přijala Komise návrh doporučení na zavedení Evropského kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání (EQF). Jeho cílem je usnadnění přenosu a uznávání kvalifikací zaměstnanců.
EQF má, tak jak je navržen, sloužit jako nástroj, který objasní vztah mezi dosaženým vzděláním a odbornými znalostmi z různých národních systémů. Tento systém by měl zvýšit transparentnost a přístupnost evropských vzdělávacích systémů, ať již jde o obecné vzdělávání, vzdělávání dospělých, či odborné vzdělání a přípravu. EQF by tedy měl podpořit mobilitu studentů i pracovníků.
**
Od června 2002 se evropští sociální partneři (ETUC, UNICE, UEAPME, CEEP) podílejí na vlastní iniciativě nazvané Rámec činností v oblasti celoživotního vzdělávání pro rozvoj znalostí a dovedností. V něm si stanovili čtyři priority, které se do značné míry shodují s hlavními tématy, které identifikovala Komise:
- Identifikovat a předvídat znalosti a dovednosti, kterých je zapotřebí
- Uznávat a potvrzovat znalosti a dovednosti.
- Informovat, podporovat a poskytovat poradenství.
- Mobilizace zdrojů.
Sociální partneři od uzavření dohody vydávají každým rokem zprávy o pokroku, které pokrývají široké spektrum opatření v oblasti celoživotního vzdělávání v členských zemích.
Stanoviska:
Asociace evropských hospodářských komor Eurochambers je přesvědčená, že Evropský kvalifikační rámec pro celoživotní vzdělávání „zvýší transparentnost“ odlišných systémů kvalifikací a přispěje tak k pokračování Kodaňského procesu (posílená spolupráce v evropském odborném vzdělávání a přípravě), posílení celoživotního vzdělávání a mobility a napomůže dosažení lisabonských cílů“. Eurochambers ovšem na druhé straně říká, že stávající podoba EQF je příliš komplikovaná a mělo by dojít k většímu sblížení s firmami a jednotlivci. Je rovněž přesvědčena, že osm referenčních úrovní pro posouzení výsledků vzdělávání, je příliš mnoho.
Evropští sociální partneři zveřejnili 25. ledna 2006 svou výroční hodnotící zprávu k Rámci činností v oblasti celoživotního vzdělávání pro rozvoj znalostí a dovedností. V dokumentu hodnotí svou „činnost při šíření a zvyšování povědomí“ jako „velmi úspěšnou“.
Evropská komise ve své zprávě pro rok 2006 nazvanou „Pokrok při dosahování lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy ovšem uvádí, že „zvyšování participace dospělých na celoživotním vzdělávání stále představuje výzvu“. Komise v dokumentu uvádí „zásadní poselství pro účast dospělých na celoživotním vzdělávání“:
- Účast dospělých na celoživotním vzdělávání se přibližuje k evropskému cíli pro rok 2010, ale nedostatek dat v některých zemích tento pokrok nadhodnocují.
- Zůstává však řada nerovností v přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Dospělí s vysokou úrovní dosaženého vzdělání se dalšího vzdělávání účastí s šestkrát větší pravděpodobností, než dospělé osoby s nižším dosaženým vzděláním. V oblasti neformálního vzdělávání je to dokonce desetkrát tolik. Starší občané se navíc účastní vzdělávání s menší pravděpodobností než mladší.
- Rostoucí participace dospělých na celoživotním vzdělávání představuje výzvu i z regionálního hlediska. Řada evropských regionů je značně pozadu, přestože se nacházejí v zemích, kde je obecně míra participace vyšší.
Politiky zaměřené na zvýšení míry participace v celoživotním vzdělávání by se tudíž měly zaměřit na osoby s nižším vzdělání, na participaci starších věkových skupin na vzdělávání a odborné přípravě, stejně jako na regionální rozměr.
Pro členské země je tedy zásadní implementovat své závazky na vypracování komplexních a rozsáhlých strategií pro oblast celoživotního vzdělávání do roku 2006.
Podnikatelé jsou přesvědčeni, že důraz by měl být kladen na rozvoj jak schopností, tak motivace pokračovat v učení po celý život a na schopnost neustále se přizpůsobovat novým změnám a výzvám. Celoživotní vzdělávání je klíčem k zaměstnatelnosti, konkurenceschopnosti, přizpůsobivosti a aktivnímu občanství, které jsou spolu velmi těsně propojené.
Neziskové organizace zdůrazňují obecné výhody učení, které nejsou spojeny pouze s potřebami trhu práce, ale také s občanstvím a sociální soudržností.
Sdružení evropských vysokých škol je rovněž přesvědčeno, že dovednosti jsou důležité stejně z hlediska občanství i zaměstnatelnosti. Evropské instituce, které poskytují vysokoškolské vzdělání chápou celoživotní vzdělávání jako kolektivní zodpovědnost, ale zdůrazňují, že je nezbytné, aby vlády investovaly do přípravy učitelů a školitelů na všech úrovních vzdělávání, jak neformální, tak formálního.
Poslanci v Evropském parlamentu schválili v září 2006 zprávu k návrhu Komise o klíčových dovednostech v oblasti celoživotního vzdělávání. V této zprávě vyzvali členské země k přijetí národních strategií k tomuto tématu. Přestože myšlenka celoživotního vzdělávání je nyní všeobecné rozšířená a jsou známé jeho potenciální přínosy pro vytváření společností založené na znalostech, příliš málo lidí je ochotných se vzdělávat i poté, co opustí školu, píše se ve zprávě Evropského parlamentu.
Tento článek byl připraven v rámci projektu Futura, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
