inzerce
Barnier trvá na tom, že k vyjednávání je zapotřebí vyrovnaného a recipročního přístupu. Zdůraznil, že i když by se některé členské země jako například Velká Británie byly schopné obejít bez společné zemědělské politiky, on si nic takového představit nedokáže.
Ústupky, které Evropská unie nabídla v rámci vyjednávání na půdě WTO, „naši partneři vždycky přijali, ale nenabídli nám žádnou kompenzaci,“ uvedl Barnier. V podobném duchu se nedávno vyjádřil také francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Na červnovém summitu Evropské unie se francouzský prezident zostra pustil do komisaře Petera Mandelsona když prohlásil, že jeho návrhy na postup ve vyjednávání o globálním obchodě v rámci kola jednání z Dauhá, by vedly k poklesu evropské zemědělské produktivity o 20% a s tím souvisejícíh vývozů o 10%. Takový krok by podle něj znamenal ztrátu „100.000 pracovních míst“. „To nenechám dopustit,“ uvedl.
Francouzský prezident učinil z reformy společné zemědělské politiky (SZP) jednu ze svých nejvyšších priorit. Hlavními cíli by přitom měla být územní soudržnost a udržitelný rozvoj.
„Naším záměrem je během neformálního jednání ministrů zemědělství (které se koná 21. září) zahájit diskusi o směřování SZP po roce 2013,“ sdělil Barnier EurActivu.fr. Dodal zároveň, že neusiluje o to, aby z tohoto jednání vzešly konkrétní návrhy. Mělo by spíše nabídnout otázky, které by prohloubily výměnu vzájemných postojů. Barnier dodal, že hlavními faktory, které budou určovat směřování této diskuse bude růst cen potravin, riziko klimatických změn a bezpečnostní požadavky spotřebitelů.
„Neměli bychom zapomínat na potravinovou nejistotu, z níž se stává bezpečnostní problém naší planety,“ uvedl Barnier v odkazu na nepokoje, které v mnoha méně rozvinutých zemích vypukly poté, co začaly prudce růst ceny potravin.
Jedním z francouzských návrhů bude vytvořit celoevropský systém, který by ochránil zemědělce před takovými riziky, jako jsou klimatické změny nebo hygienické krize. Částečně by se k tomu použily prostředky ze zemědělských dotací. Zemědělce by to donutilo k uzavírání pojištění.
Francouzský ministr zemědělství kritizoval health check SZP, s nímž přišla Evropská komise. Podle něj „postupuje v logice předchozích reforem, které byly poznamenané progresivním odstraňováním intervenčních nástrojů a oddělováním dotací od produkce“.
„Komise sází na to, že zemědělci budou schopní reagovat na tržní signály,“ říká Barnier, ale „stávající situace ukazuje, že v oblasti zemědělství mají tržní pravidla své hranice“.
Ačkoliv většina členských zemí proti reformě SZP po roce 2013 nevystupuje a chce také, aby SZP byla kompatibilní s pravidly WTO, jejich názory na reformu jsou velmi odlišné. Česká republika, která bude Evropské unii předsedat po Francii od ledna 2009, zahájí během svého předsednictví vyjednávání o budoucnosti rozpočtu pro SZP po roce 2013. Většina členských zemí, včetně ČR, by ráda změnila orientaci zemědělské politiky od přímých dotací k rozvoji venkova a snižování vývozních dotací. Francie ale toto stanovisko nesdílí.
