inzerce
Od včerejšího zahájení diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP), která ročně spolyká podstatnou část evropského rozpočtu, si nikdo nesliboval žádné výsledky. Prvním krokem je podle francouzského předsednictví je shodnout se na základních principech, kterými by se společná zemědělská politika měla řídit v novém rozpočtovém období po roce 2013.
V samotné diskusi se ale očekávají bouřlivá vyjednávání mezi tradičními zastánci přímých dotací a intervencí, které představuje zejména Francie a reformátory, v jejichž čele stojí Velká Británie.
Na rozdílné názory ukazuje již debata o kontrole stavu zemědělské politiky (health checku), v jejímž rámci Komise přišla s návrhem na omezení přímých plateb zemědělcům v několika sektorech a jejich využitím v jiných oblastech, zejména v oblasti rozvoje venkova.
Komisařka pro zemědělství Marianne Fischer-Böel cíle evropské exekutivy nastínila i ve včerejším vystoupení před ministry. V první řadě bude zapotřebí lépe nastavit systém přímých dotací, který v současné podobě není efektivní, říká komisařka. Nezávisle na tom, jak velký bude rozpočet SZP po roce 2013, bude hlavní prioritou Komise rozvoj venkova. Fischer-Böel si „nedovede představit“, že by na cíle v oblasti rozvoje venkova šlo v novém rozpočtu méně prostředků, než nyní.
Zatímco podle Francie není ústup od intervencí v současné době namístě, zejména tváří v tvář potravinové krizi z letošního roku, Velké Británie a další členské země včetně České republiky usilují o to, aby zemědělci ve větší míře reagovali na tržní podněty a byli odměňování na základě tržních cen.
Francie má ale na své straně řadu spojenců. Podle francouzského ministra zemědělství Michela Barniera se může Paříž opřít o zhruba dvacítku členských zemí, které si přejí zachování „silné regulované SZP s jasným rozpočtem. Jeho slova podle agentury AFP potvrdil také německý ministr zemědělství Horst Seehofer. „Ve většině otázek stojíme po boku Francie,“ uvedl.
Ministrům se tak na včerejším jednání nakonec podařilo dohodnout pouze na prohlášení, podle nějž se členské země shodují na tom, že SZP musí v budoucnu odměňovat ty zemědělce, jejichž produkce bude větší a kvalitnější a zároveň musí být šetrná k životnímu prostředí. V představách jak těchto cílů dosáhnout se ale členské země rozcházejí.
Na zasedání ministrů v Annecy vystoupil také ministr zemědělství Petr Gandalovič, který nastínil priority nadcházejícího českého předsednictví v oblasti zemědělství. Francouzskou iniciativu zahájit diskusi o budoucnosti SZP přivítal a dodal, že Česká republika je připravena v ní pokračovat. Neočekává ale, že by se podařilo již během českého předsednictví dosáhnout shody. Rozptyl názorů jednotlivých členských zemí je podle něj příliš široký.
Mezi prioritami českého předsednictví bude podle ministra odstraňování bariér jako je například odlišný přístup k vyplácení podpor mezi novými a starými členskými zeměmi. „Česká republika je připravena podpořit liberálnější prostředky a zejména veškeré návrhy, které povedou k větší konkurenceschopnosti evropského zemědělství,“ řekl dále Gandalovič.
Předsednictví bude podle něj usilovat také o změnu definice „méně příznivých oblastí“ (jako jsou například odlehlé horské oblasti) a rádo by také zahájilo diskusi o politice kvality zemědělských produktů.
