inzerce
Pokud by se zdanily potraviny s vyšším obsahem cukru a soli, došlo by k zákonnému omezení reklamy na nezdravé potraviny a podpořila by se propagace zdravých stravovacích návyků, společnost by si podle odborníků začala více uvědomovat, jaká zdravotní rizika s sebou nadváha a obezita přinášejí. Jejich omezení by navíc mělo pozitivní vliv na udržitelnost systémů zdravotnictví.
„Jedná se o téma, které je velmi důležité jednak s ohledem na zdraví obyvatel v budoucnu, jednak z hlediska dopadů, které to může (a bude) mít na udržitelnost zdravotnictví,“ uvedl Roberto Bertollini zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) při Evropské unii.
Politici si podle něj mohou vzít příklad z protikuřáckých kampaní, které charakterizují vysoké daně a regulace spotřeby a reklamy na tabákové výrobky. Podobně by se prý dalo zakročit i proti nadměrné konzumaci potravin.
Vysoké daně u cigaret představují „jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit spotřebu tabáku u mladých lidí,“ uvedl Bertollini koncem minulého týdne na konferenci na téma rodinných stravovacích návyků a výživy dětí, kterou zorganizoval bruselský think-tank Friends of Europe.
Evropská unie a vlády podle něj mohou hrát v oblasti regulace, zdanění a označování výrobků „významnou roli“.
Hranolková daň
Nadváhu a nezdravý životní styl se v duchu těchto doporučení již některé evropské státy pokoušejí řešit. Takzvanou hranolkovou daň zavedlo v minulých letech například Dánsko, Maďarsko nebo Rumunsko a jiné státy, jako například Finsko, Francie nebo Británie, o ní uvažují.
Na české politické scéně nemá zavedení daně z nezdravých potravin příliš mnoho příznivců. Ministr financí Miroslav Kalousek daň nedávno označil za „sociální inženýrství“ a ministr zemědělství Petr Bendl v týdeníku Reflex uvedl, že řešení spočívá spíše „v propagaci zdravého životního stylu, v míře a způsobu konzumace potravin a hledání způsobů, jak se obezity vyvarovat“.
Se zaváděním podobné daně nesouhlasí také zástupci potravinářského průmyslu. Federace FoodDrinkEurope v tiskové zprávě uvádí, že „neexistuje nic, co by dokazovalo, že daně, a zvláště pak diskriminační daně, představují účinný přístup k řešení komplexních problémů souvisejících se stravováním a životním stylem“.
Hranolková daň by podle potravinářů měla negativní dopad především na občany v nízkých příjmových skupinách. „Taková daň je z povahy degresivní: lidé z nižších příjmových skupin utratí za jídlo větší část svých příjmů než jiné příjmové kategorie,“ dočteme se dále.
Nezisková síť organizací pro podporu veřejného zdraví EuroHealthNet ale uvedla, že ostrou kritikou na adresu hranolkových daní potravinářské odvětví dává najevo, že daň naopak účinná bude a povede ke změně spotřebitelských návyků.
Evropa tloustne
Z údajů Evropské komise vyplývá, že nadváhou nebo obezitou trpí v Evropské unii 22 milionů dětí a toto číslo každým rokem narůstá.
Pro úplnost, obezita a nadváha nejsou totéž. Světová zdravotnická organizace nadváhu definuje jako stav, kdy index tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) dosahuje hodnoty 25 a více. Za obézního člověka se považuje ten, jehož BMI je vyšší než 30. Index tělesné hmotnosti člověka se vypočte jako tělesná hmotnost dělená čtvercem jeho výšky v metrech a uvádí se v kg/m2.
V nedávné zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se dočteme, že mezi dětmi ve věku 11-15 let má 13,3 % nadváhu nebo trpí obezitou. V případě chlapců toto číslo ve všech zemích v čase rostlo, u dívek statistiky zaznamenaly mírný pokles ve Velké Británii a Irsku.
Zástupci evropských institucí připustili, že počet lidí, kteří mají problémy s váhou, narůstá. Situaci by nejčastěji řešili pomocí cílených kampaní a pořádáním akcí ke zdravému stravování. Podle lékařů by byla vhodná i zdravotnická osvěta na školách a pořádání školních aktivit.
Marcela Gonzáles-Gross z fakulty tělesné výchovy a sportu na Madridské polytechnické univerzitě si ale nemyslí, že se zdaněním a novými politikami něco vyřeší.
V některých částech Spojených států prý obezita roste bez ohledu na zavádění lokálních hranolkových daní a omezování distribuce potravin s vysokým obsahem cukru, soli a tuku do škol. Zatímco v Americe trpí obezitou 33 % populace, v Evropě je to pouze 10 %.
„Spíš bychom se měli soustředit na to, co děláme špatně,“ řekla Gonzáles-Gross EurActivu. Při propagaci zdravého životního stylu a tělesné aktivity musí být podle jejího názoru aktivnější především rodiče a školy.
Mělo by to začít ráno doma, vysvětlila s odkazem na své studie, které ukazují, že děti, které ráno nesnídají, mají tendenci k tloustnutí a zdravotním potížím. Přesto prý čtvrtina adolescentů nesnídá a toto číslo se s rostoucím věkem zvyšuje.
K nadváze přispívá také nedostatek pohybu. Podle Gonzáles-Gross má přiměřené množství pohybu zhruba 58 % chlapců a třetina dívek ve věku 13-16 let (za přiměřené množství se považuje hodina středně náročné nebo náročné tělesné aktivity denně). Také množství pohybu s rostoucím věkem klesá.
Na nadváhu dětí mají vliv také rodinné příjmy a výchova. S nadměrnou váhou a častějším výskytem zdravotních problémů se potýkají hlavně děti ze sociálně znevýhodněných rodin.
„V Evropě je vidět také severojižní trend,“ dodává Gonzáles-Gross s tím, že procento dětí s nadváhou je vyšší na jihu než na severu Evropy.
Nadměrná váha může být příčinou celé řady zdravotních problémů. Ze zprávy OECD vyplývá, že u obézních dětí a dětí s nadváhou je vyšší riziko vzniku srdečních chorob a cukrovky, ale také duševních onemocnění.
„Potíže s nadměrnou váhou v dětství jsou spojené s rostoucím rizikem obezity v dospělosti, kdy je na seznam problémů možné přidat některé formy rakoviny, osteoartritidu, zhoršení kvality života a předčasná úmrtí,“ konstatuje zpráva.
