inzerce
Ekologové ze sdružení Přátelé Země tento týden na svých webových stránkách zveřejnili pracovní verzi sdělení Evropské komise ke kritériím udržitelnosti biopaliv. Dokument podle nich dokazuje, že odpovědná generální ředitelství Komise nebyla schopná dojít k žádnému konsensu.
To mluvčí Komise ale popírá. Dokument podle něj žádné spory nevyvolal.
Na jeho konečné verzi by se nyní měli dohodnout kabinety nastupujících eurokomisařů. Podle původního plánu by Komise měla sdělení ke kritériím udržitelnosti zveřejnit v průběhu března. Termín se ale ještě může posunout vzhledem k tomu, že se noví komisaři svých funkcí ujmou až příští týden a první, co budou muset udělat, je sestavit své týmy spolupracovníků. Řešení politických úkolů je až druhé v pořadí.
Pracovní verze dokumentu stanovuje, jak by členské státy, zemědělci nebo producenti biopaliv měli v praxi aplikovat kritéria udržitelnosti a pravidla pro výpočty u biopaliv. Tato pravidla jsou součástí směrnice o obnovitelných zdrojích. K dokumentu mají být navíc přiloženy instrukce jak postupovat při výpočtu množství oxidu uhličitého zachyceného v půdě.
Komise musí kritéria upřesnit
Loňská směrnice o obnovitelných zdrojích stanovuje, že EU by do roku 2020 měla 10 % poptávky po pohonných hmotách pokrývat z obnovitelných zdrojů. K nim patří biopaliva, ale také například tekutý vodík nebo elektrické články.
Směrnice navíc zavádí kritéria udržitelnosti biopaliv. Podle těchto norem musí být emise CO2 z biopaliv alespoň o 35 % nižší oproti fosilním palivům. Toto kritérium se má v čase zpřísňovat. V roce 2017 se má jednat už o 50 % a v roce 2018 o 60 %.
Zatím ale není jasné, jak tyto „ušetřené“ emise počítat. Evropský parlament totiž při schvalování směrnice prosadil, že je třeba při výpočtu zohlednit také dopady změn ve využívání půdy na emise skleníkových plynů. Kritici se totiž obávají, že intenzivnější pěstování energetických plodin bude mít negativní dopady v podobě mýcení lesů nebo ohrožení potravinové bezpečnosti.
Nalezením vhodného způsobu vyhodnocení dopadů byla pověřena Evropská komise.
Definice změny využívání půdy
Jak vyplývá z dokumentu, velká část diskuse se nyní zaměřuje na využívání půdy. Komise se snaží odpovědět, jaký dopad bude mít na klimatické změny použití jiného zemědělského postupu nebo pěstování jiných plodin.
V materiálu se píše, že „změnu využívání půdy“ je třeba chápat jako přechod od jedné formy využití půdy (lesy, pastviny, zemědělská půda, mokřiny nebo stanoviště a trvalé porosty) na formu jinou. Přeměna z pastviny na zemědělskou půdu je tedy chápána jako „změna využívání půdy“, zatímco například přechod od pěstování kukuřice k pěstování řepky nikoliv.
Za změnu využívání půdy nemají být podle dokumentu považovány ani změny ve způsobu obdělávání půdy jako je například využívání jiných postupů při orbě nebo hnojení.
Kde pěstovat energetické plodiny
Dokument uvádí, že plodiny pro výrobu biopaliv by neměly být získávány z míst, která mají vysokou hodnotu z hlediska biodiverzity ani z míst bohatých na uhlík. Nechává ale prostor i pro výjimky za předpokladu, že budou předloženy relevantní důkazy.
Biopaliva by podle pracovního dokumentu neměla pocházet ani z tzv. panenských lesů nebo souvisle zalesněných území. Píše se v něm ale, že definice souvisle zalesněného území by se běžně vztahovala i na přírodní lesy, lesní a jiné výsadby jako je například výsadba palem olejných (využívají se k produkci biopaliv). „Přeměna lesa na výsadbu palem olejných by jako taková neznamenala porušení kritéria“, uvádí materiál.
Zrovna tento návrh se ale stal okamžitě terčem kritiky ekologů ze sdružení Přátelé Země. Rozšiřování palem olejných má podle nich na svědomí ničení deštných pralesů. Výsadbu palem olejných nelze podle ekologů definovat jako les.
Také skupina největších světových producentů biopaliv, mezi něž patří Brazílie, Argentina nebo Indonésie, v prosinci 2009 unijní pokusy o kvantifikaci dopadů změn využívání půdy na změny klimatu zpochybnila. Bojí se, že nová evropská pravidla budou mít na jejich důležitý vývozní artikl negativní dopady (EurActiv 18.12.2009).
Kontrola plnění
Výrobci biopaliv si podle dokumentu budou moci vybrat ze tří způsobů jimiž dají úřadům informaci o tom, že kritéria udržitelnosti plní, a to prostředictvím:
- národních orgánů (každý členský stát EU k tomu musí vytvořit podmínky),
- dobrovolného systému, který vytvoří Komise,
- dvoustranných nebo multilaterálních dohod definovaných Komisí.
