Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Poslanci budou hlasovat o označování potravin

(en)

05.03.2010
Výrobci potravin se obávají, že by poslanci mohli odsouhlasit příliš mnoho povinných informací, které budou muset udávat na přední část přebalů potravin. Možná budou muset výživové hodnoty uvádět jak na 100 g, tak i na jednotlivé porce.

inzerce

Zástupci potravinářského průmyslu i spotřebitelé souhlasí se zavedením jakési formy povinného označování, které by umožnilo spotřebitelům „informovaný výběr“ potravin.

Neshody ale panují ohledně toho, o jaké informace by se mělo jednat. Zatímco spotřebitelé by chtěli na obalech potravin vidět informace o celkovém obsahu soli, cukrů a tuků, výrobci by nejraději uváděli jen obsah kalorií. Rozhodnutí přidat i další čísla o výživové hodnotě potraviny by zůstalo pouze na jejich uvážení.

Další otázkou je, zda by měli výrobci potravin uvádět informace o nutriční hodnotě na 100 g či na jednotlivé „porce“. Odborníci se shodují, že u potravin jako jsou jogurty či čokoládové tyčinky je praktičtější informovat o výživové hodnotě jedné porce.

U balení sušenek či u nealkoholických nápojů je však obtížné určit, jaké množství spotřebitel průměrně zkonzumuje. Tím argumentují zastánci informování o nutričních hodnotách na 100 g či 100 ml. Pro spotřebitele je podle nich jednodušší produkty mezi sebou porovnávat.

Potravinové společnosti v praxi častěji poskytují údaje o jednotlivých porcích. Ty odhadují na základě výzkumů spotřebitelského chování.

Transparentnost vs. jednoduchost

Výrobci potravin tento týden sdělili EurActivu, že se nejvíce obávají toho, že by je mohli poslanci svým rozhodnutím dotlačit k tomu, aby na přebaly tiskli oba typy informací. To by podle zástupců odvětví bylo pro spotřebitele jen matoucí.

Zvyšování počtu informací na přední straně obalů, ať už o nutriční hodnotě, genetické modifikaci či ekologičnosti, je podle odborníků zbytečné. Detailní údaje si totiž spotřebitelé vždycky mohou najít na zadní straně.

Spotřebitelé chtějí informace, ale nemají dostatečné znalosti

Podle průzkumů Evropské organizace spotřebitelů zajímá nutriční hodnota až 75 % nakupujících. Jenže
84 % z nich už neumí vysvětlit, co je to uhlovodan.

Organizace spotřebitelů zdůrazňuje, že povinné označování je jedinou cestou, jak mohou spotřebitelé zužitkovat lepší standardy informování. Průzkum také ukázal, že se potraviny, které obsahují málo informací o výživových hodnotách, zdají zákazníkům méně důvěryhodné. Vyvolávají totiž podezření, že obsahují hodně solí, cukrů či tuků.

Samoregulace nestačí

Zákonodárci a spotřebitelé se shodují na tom, že samoregulace spolehlivé a dostačující informace o nutriční hodnotě nezaručuje. Potravinové společnosti totiž zavádějí své vnitřní směrnice příliš pomalu, nebo se snaží označování využívat k posílení svého zisku. Podle liberálního poslance Holgera Krahmera k tomu dochází zejména v případě informací o doporučené denní dávce (GDA).

Možnost, že by výrobci na přední stranu uváděli pouze obsah kalorií, je podle poslanců nešťastná a způsobila by jen nárůst nedůvěry mezi potravinovými společnostmi a veřejností. Šéf generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů, Robert Madelin, řekl, že by se jednalo o výrazné zkreslení výživové informace. Mandelin také nesouhlasí s uváděním výživových hodnot na jednotlivé porce. Tento způsob informování podle něj nabízí mnoho variací. Šéf ředitelství vyzval potravinové společnosti, ať nechají veřejnost nahlédnout do svých výzkumů, na základě kterých odhadují velikosti průměrných porcí. Je totiž možné, že firmy záměrně a nerealisticky počítají s „ideálními porcemi“, čímž zkreslují výslednou informaci.

Zástupci potravinářského průmyslu se však nechali slyšet, že již vše potřebné o svých výzkumech zveřejnili. Pokud to však bude nutné, odtajní toho prý ještě více.

ČR: Prohřešků ubývá

Česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v loňském roce provedla přes 34 tisíc kontrolních akcí, při nichž inspektoři uskutečnili 95 tisíc kontrol konkrétních potravin. Množství potravinových šarží, které nevyhověly právním předpisům, se meziročně snížilo o 1297. Na potravinářských veletrzích Salima to ve středu během tiskové konference řekl ředitel odboru kontroly SZPI Jindřich Pokora.

Potraviny podle Pokory nejčastěji zklamaly při kontrole chuti, vůně, vzhledu a konzistence. Druhým nejčastějším nedostatkem bylo právě nesprávné označení. „Počty nedostatků mají klesající tendenci. Problémem se stává prezentace potravin, zatajování důležitých informaci, nebo naopak přisuzování vlastností, které neodpovídají realitě,“ řekl ústřední ředitel inspekce Martin Klanica. Nejčastěji toto „klamání“ nastává u džemů a čokolád.

Jiný průzkum SZPI ukázal, že se Češi stále méně zajímají o informace na přebalech. Údaje vůbec nečte 56 % nakupujících. Buď kvůli malému písmu, nebo kvůli nedůvěře v pravdivost informací, které výrobci uvádějí. Nejzajímavější jsou pro spotřebitele informace o zemi původu a trvanlivosti potraviny.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top