inzerce
Evropská komise nepředložila ve stanovené lhůtě žádné připomínky k českému návrhu, aby špekáčky, lovecký salám a spišské párky patřily do speciálního unijního seznamu tradičních zaručených specialit (TSG). Informoval o tom včera (19. října) český europoslanec Jan Březina.
Označení TSG se uděluje výrobkům, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. V praxi to znamená, že špekáček opatřený logem EU bude muset splňovat přesná kritéria receptury, aby si takové označení zasloužil.
"Bude muset obsahovat minimálně 56 procent hovězího a vepřového masa a naopak se bude muset obejít bez rozemletých kostí se zbytky masa, mouky, masokostní moučky nebo sóji," upřesňuje poslanec Březina, který se problematice chráněných označení věnuje.
Podle Březiny takové označení usnadní orientaci spotřebitelů a jejich rozhodování pro kvalitní produkty. S tím souhlasí i předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.
"Spotřebitel bude mít jistotu, že ten výrobek bude obsahovat kvalitu," řekl pro ČTK.
Ochranná známka pro špekáčky bude mít zejména dopad na dovozce z EU, na které se nevztahovala česká vyhláška upravující požadavky kvality této uzeniny. "Ti těží ze zásady volného pohybu zboží, kterému členský stát nesmí svými vnitřními předpisy bránit," vysvětluje poslanec Březina.
Špekáčky se tak mohou směle zařadit například za Nivu, České pivo, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které získaly v uplynulých měsících různé typy ochranných označení Evropské unie.
Tvarůžky obdržely chráněné zeměpisné označení (PGI) v létě tohoto roku. Tato ochranná známka dovoluje výrobu tvarůžků pouze v Olomouci. Jejich napodobeniny z jiných zemí na trh EU nesmí.
Získání ochranných známek je v Unii obvykle dlouhý a komplikovaný proces. Často o získání známky usiluje více stran s různými argumenty. V případě tvarůžků vedlo Česko bitvu zejména s Německem a Rakouskem. Obě země blokovaly český požadavek s odvoláním na poválečný odsun německých obyvatel z Československa. Spor se vedl šest let.
Niva čekala na ochranou známku pět let. Proti jejímu schválení se stavělo zejména Slovensko, které argumentovalo dlouhou tradicí označení „Niva“ pro určitý druh sýru. 
