inzerce
„V posledních měsících jsme na Ministerstvu životního prostředí ve financování z fondů EU výrazně pokročili, zbývá jen, abychom úspěšně dotáhli také jednání s Ministerstvem financí, které jednou změnou v administrativním postupu zajistí v krátké době zrychlení reálného financování ekologických projektů (...),“ uvedla Rut Bízková, která před svým jmenováním na ministerský post působila jako náměstkyně odpovědná mimo jiné za OPŽP.
Iniciativa ministryně by měla pomoci např. při výstavbě protipovodňových opatření nebo nové kanalizace. Jak? Podle ní je nutné v souvislosti s OPŽP vyřešit dva problémy: s vykazováním dotací a s jejich reálným čerpáním.
„Potřebujeme urychlit jednotlivé kroky. V současnosti se peníze vykazují, až když má žadatel o dotaci v ruce smlouvu,“ uvádí Bízková k prvnímu bodu a dodává, že to zdržuje například výběrová řízení na dodavatele dotovaných staveb.
Pokud jde již o samotné čerpání peněz z OPŽP, to je podle Bízkové zbytečně zdlouhavé. „Všechny peníze musejí v současnosti jít přes systém ISPROFIN,“ upřesňuje na dotaz EurActivu ministryně. Jaká je z toho cesta ven? Podle Bízkové jediná: obejít zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech.
„Ministerstvo dopravy obchází zákon 218, my ne, a proto nám to trvá tak dlouho,“ nastiňuje Bízková, kde bude hledat inspiraci.
Fondy až do dna
Bízková kategoricky odmítá možnost, že by Česko nestačilo vyčerpat všechny prostředky, které jsou k dispozici v rámci OPŽP. „Do konce tohoto roku máme zazávazkováno 100 miliard,“ uvádí ministryně.
Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 - 2013 z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) přes pět miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program.
Z celkem 125 miliard korun (záleží na aktuálním kurzu eura), které jsou na něj vyhrazeny, byly už schváleny projekty za 81 miliard. Částka připsaná na účty příjemců dotací je však zatím minimální: pouze necelých sedm miliard. „Naše projekty jsou poměrně dlouhodobé,“ vysvětluje Bízková.
Zelená úsporám a čistému vzduchu
Ministryně jedná také o dalším rozšíření programu Zelená úsporám. „Chceme ho nově otevřít pro města a obce, kterým z programu umožníme financovat zateplení veřejných budov, jako jsou například školky, školy, ústavy sociální péče a další veřejné budovy v majetku měst a obcí,“ říká Bízková.
Pokud se podaří tuto změnu dojednat s kupci emisních kreditů, příslušnou výzvu MŽP připraví na druhou polovinu roku (objem vyčleněných finančních prostředků pro tuto výzvu by se měl pohybovat okolo čtyř miliard korun). Nová úprava programu Zelená úsporám může podle MŽP pomoci především stavebním firmám, které v krizi trpí nedostatkem zakázek.
Nová ministryně hodlá pohnout také s nedýchatelným ovzduším na Ostravsku. „Naším cílem je podpořit firmy, a to zejména v Moravskoslezském kraji, kde je špatné ovzduší, aby investovaly do modernějších technologií a snížily emise dříve, než jim to ukládá současná platná legislativa,“ vysvětluje Bízková.
Prunéřov? Brzy
Na dotaz, zda už má Bízková jasno o posudku vlivu dostavby elektrárny v Prunéřově na životní prostředí, odpověděla, že se s tímto problémem (který stál křeslo bývalého ministra Dusíka – EurActiv 19.3.2010) teprve „pasuje“, nicméně její rozhodnutí lze očekávat „již brzy“.
Bízkovou ekologické organizace obviňují, že v minulosti působila v ČEZu, a tak nebude o Prunéřovu rozhodovat nestranně („zelené neziskovky“ také včera kritizovaly rozhodnutí Bízkové o zrušení sekce ochrany klimatu na MŽP). Nová ministryně se nařčením brání: Nepracovala pod současným vedením ČEZu a navíc rozhodnutí o Prunéřovu je technická, nikoliv politická otázka. „V posledních měsících byla jen zpolitizována,“ říká Bízková. 
