inzerce
Činnosti spojené s průzkumem ložisek břidlicového plynu již podléhají řadě existujících evropských i národních norem, a proto pro ně není potřeba vytvářet speciální legislativu. K takovému výsledku došla studie, kterou pro Evropskou komisi vypracovala belgická právnická společnost Philippe & Partners. Výzkum prováděla ve čtyřech evropských zemích – Polsku, Francii, Německu a Švédsku.
Kritici nekonvenčního plynu často zmiňují například potřebu ochrany vodních zdrojů. Podle studie už tuto oblast dostatečně upravují rámcová směrnice o vodě, směrnice o ochraně podzemních vod a směrnice o správě odpadu z těžby. Používání chemikálií potřebných k těžbě břidlicového plynu pak podléhá nařízení REACH.
„Jedná se o novou technologii, a z tohoto důvodu ještě pro břidlicový plyn neexistuje zvláštní legislativa,“ řekla EurActivu Marlene Holzner, mluvčí Komise pro otázky energetiky.
„Studie proto ukazuje, že již existující předpisy se dají použít i pro průzkum ložisek nekonvenčního plynu,“ dodala.
Na komerční využití je brzy
Společnost, která studii vytvořila, se také domnívá, že aktivity spojené s těžbou břidlicového plynu se v současné době nacházejí na nízké úrovni, a speciální zákony proto nejsou potřeba.
„Na evropské ani národní úrovni jsme nezjistili žádné významné mezery v existujícím legislativním rámci,“ tvrdí studie.
Nemělo by to však vést k pocitu uspokojení, dodávají její autoři. Výsledky hodnocení jsou totiž platné pouze pro současnou úroveň, na které se výzkum nekonvenčního plynu v Evropě nachází. Pokud by se břidlicový plyn začal využívat komerčně, vyžadovalo by to větší regulaci.
Co se týče bezpečnosti jeho těžby, dosavadní studie se ve svých závěrech rozcházejí. Těžbu lze totiž provádět dvěma možnými způsoby – prostřednictvím horizontálního vrtání nebo hydraulického štěpení. Oba z nich ale vyžadují využití velkého množství chemikálií a vody.
Evropa má prozatím s ložisky břidlicového plynu malé zkušenosti a žádný komerční projekt ještě nebyl zahájen. Podle studie lze však komerční využívání očekávat během několika let.
Nadšení versus kritika
Velkým podpůrcem využívání břidlicového plynu je Polsko, které by se rádo zbavilo závislosti na dodávkách ruského plynu, a proto plánuje začít s těžbou z břidlic od roku 2014 Minulý rok to oznámil polský premiér Donald Tusk (více např. v nedávném rozhovoru EurActivu s Pawlem Konzalem, někdejším poradcem polského ministra hospodářství).
Na polském území se přitom podle průzkumů nachází zásoby, které potřeby země dokážou zajistit na dalších 300 let. Většina z projektů se prozatím nachází ve fázi seizmických výzkumů, některé z nich již ale vstoupily do fáze vrtů.
Těžby břidlicového plynu ale v Evropě čelí odporu. Na začátku ledna v Bulharsko proti jeho využívání protestovaly tisíce lidí, které se obávají rizika zemětřesení a zničení vodních zdrojů.
