inzerce
Souvislosti:
28.ledna Evropská komise představila návrh celosvětové dohody, která má nahradit kjótský protokol o klimatických změnách, který vyprší v roce 2012. Zpráva naléhá na rychle se rozvíjející ekonomiky jako je Čína či Indie, aby převzaly svůj díl zodpovědnosti a omezily růst svých emisí (o 15-30%) do roku 2020.
EU se zavázala, že emise skleníkových plynů sníží o 20 % do roku 2020 oproti úrovni z roku 1990 a oznámila, že je ochotná emise snížit až o 30 % za předpokladu, že se ostatní vyspělé státy, především Spojené státy, připojí k této snaze.
Témata:
Ministři životního prostředí a ministři financí se na nedávných jednáních na společné pozici nedohodli a odpovědnost za přípravu konkrétních čísel „přehodili“ na summit Evropské rady. Řadu otázek ale stále ještě zbývá dořešit.
Rada pro hospodářské a finanční záležitosti neprojednala polský návrh, aby se pracovalo na přípravě plánu na rozdělení nákladů financování aktivit souvisejících s klimatickými změnami v rozvojových zemích mezi členské státy EU. Jeden z evropských diplomatů uvedl, že české předsednictví usoudilo, že toto téma není ještě připravené k diskuzi na Evropské radě a závěry tedy zůstanou velmi obecné.
Předběžné závěry Evropské rady, která se dnes a zítra koná v Bruselu, říkají, že kvůli financování aktivit souvisejících s klimatickými změnami a technologické podpoře bude třeba detailně prozkoumat uspořádání uvnitř EU. V závěrech se píše, že se evropští leadeři k tématu vrátí na svém dalším setkání až poté, co příprava podkladů ze strany Komise a Rady dále pokročí.
Podle diplomatického zdroje mají diskuze trvat do června a úkol dokončit pozici Unie bude na švédském předsednictví, které začíná v červenci.
Návrh pouze opakuje výsledky přechozích setkání ministrů. Prohlašuje, že EU převezme svůj díl odpovědnosti za financování snižování emisí a adaptačních opatření v rozvojových státech finacemi z veřejného, ale i soukromého sektoru.
Nedokončený úkol
Dokument naráží na to, že úkol zůstává stále nedokončený a říká, že finanční podpora, o které se musí v budoucnu rozhodnout, by měla „kombinovat více přístupů“. Mělo by jít o kombinaci příspěvkového a tržního přístupu. Ministři financí kladli při svých jednáních důraz na soukromé financování jako hlavní zdroj investic, tento požadavek ale v předběžných závěrech summitu není již tolik zdůrazňován.
Zelení v EP na svém blogu napsali, že předběžná verze závěrů summitu je neurčitá a schází jí ambice. Pro EU by byla „ostuda“, kdyby hrála „v takovém neúspěchu hlavní roli“ v tom smyslu, že by se pořádně nezapojila do vyjednávání o klimatických změnách, zejména poté, kdy vezmeme v úvahu, že se Evropa v posledních letech označovala za globálního leadera v boji s klimatickými změnami.
Podle Zelených mezinárodní dohoda musí donutit průmyslové země, aby se zavázaly poskytnout rozvojovým zemím nejméně 100 miliard eur. Sama EU by k této částce přispět minimálně 30 miliardami eur, o něž by se navýšila standardní rozvojová pomoc Unie.
Yvo de Boer, výkonný tajemník Rámcové úmluvy o klimatických změnách, dal rovněž před summitem najevo své obavy z toho, že EU ze svých slibů ustupuje. EU by mohla zvýšit financování z příjmů získaných prodejem emisních povolenek, navýšením národních příspěvků či uvalením daně na obchodování s emisními kredity, řekl de Boer listu Financial Times.
Energetická bezpečnost
Dalším tématem je pro evropské leadery energetická bezpečnost. Po plynové krizi, při níž spory mezi Ruskem a Ukrajinou vedly k omezení dodávek do mnoha východních států EU, chtějí vyzvat k vytvoření nového krizového mechanismu, který by zajistil, aby Unie byla v budoucnu na obdobnou situaci připravena.
Hlavy státu chtějí také Komisi a vlády přimět k vypracování detailních akčních plánů zaměřených na prioritní oblasti identifikované v Druhém strategickém přezkumu energetické politiky (SER II). Jedná se o jižní plynový koridor, který má diverzifikovat dodávky LNG, energetické propojení v pobaltském regionu, energetické propojení států Středozemního moře, plynové a elektrické propojení severních a jižních částí střední a východní Evropy, pobřežní síť na severu a severozápadu.
Pokud jde o financování těchto projektů, Evropská rada hodlá vyzvat Komisi, aby do začátku roku 2010 připravila nový nástroj pro zajištění energetické bezpečnosti a infrastruktury. Text ovšem již dále nerozebírá, k jakému účelu by měl nástroj sloužit.
