inzerce
Podle statistiky Evropské komise má každý Evropan na svědomí roční produkci asi 17-20 kg elektroodpadu, pod nímž si můžeme představit například zastaralé a nepoužívané televizory, počítače, ledničky, mobilní telefony nebo jen elektrické či elektronické součástky. Jelikož tyto vyhozené přijímače mohou obsahovat nebezpečné látky, jako je třeba arzen, rtuť, olovo, chrom nebo PVC, musí být striktně oddělovány od komunálního a směsného odpadu.
V roce 2003 proto Evropská unie přijala směrnici o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (WEEE; z angl. Waste from Electrical and Electronic Equipment), kterou se však pro komplikovanost a nákladnost nikdy nepodařilo uvést v život.
Od té doby se členské státy a unijní instituce pokoušejí domluvit na nových pravidlech, které by nakládání a likvidaci elektroodpadu ošetřily. Nyní se konečně zdá, že se jim to po dlouhotrvajících jednáních podaří (více EurActiv 4.2.2011 nebo EurActiv 16.3.2011).
Přísnější pravidla
Evropským parlamentem totiž včera prošla revidovaná podoba směrnice, která pravidla pro sběr elektrošrotu zpřísňuje.
„Jsem velmi spokojen, že se nám po složitých jednáních podařilo dohodnout s Radou na ambiciózních, ale dosažitelných cílech sběru. Evropa teď bude moci získat zpět více surovin, což je výborná zpráva jak pro ekonomiku, tak pro životní prostředí,“ uvedl europoslanec Karl-Heinz Florenz (EPP), který v europarlamentu vystupuje jako zpravodaj směrnice. Podle jeho kolegy, českého europoslance Pavla Poce (ČSSD; S&D), například jeden milion mobilních telefonů obsahuje 250 kg stříbra, 24 kg zlata, 9 kg paladia a 9 tun mědi.
A co tedy nová pravidla přinesou? Zatímco v současné době jsou členské státy povinny ročně recyklovat 4 kg elektroodpadu na osobu, do roku 2016 se musí postarat o to, aby na každých 100 tun elektrických a elektronických zařízení, které se v průběhu posledních tří let objevily na trhu, sesbíraly 45 tun odpadu (do roku 2019 to musí být 65 tun). Jako alternativní možnost mohou sebrat srovnatelné množství 85 % generovaného elektroodpadu.
Pro některé země ale europoslanci připravili výjimku. Mezi desítkou zemí, kterým se kvůli nedostatečné infrastruktuře prodloužilo splnění cíle až do roku 2021, najdeme spolu s Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem i Českou republiku.
Tablety a fotovoltaické panely
Europoslanci dali také zelenou tomu, aby spotřebitelé mohli již nepoužívaná malá zařízení (do velikosti 24 cm), například mobilní telefony, tablety nebo třeba fotovoltaické články, vracet ve větších obchodech s elektronikou, aniž by si museli koupit zboží nové.
Nová směrnice by měla zamezit i tomu, aby se elektrošrot, který je v EU recyklován pouze z jedné třetiny, ilegálně vyvážel do třetích zemí (zejména Afriky a Asii), kde se na jeho zpracování, často v nelidských podmínkách, podílejí i děti. Vývozci budou totiž muset prokazovat, že zboží je přes hranice převáženo za účelem opravy nebo opětovného použití.
Jakmile novelizovanou směrnici schválí i Rada ministrů, členské státy budou mít 18 měsíců, aby ji implementovaly do svých právních řádů. 
