inzerce
Zemědělci, kteří nebudou chtít přijít o evropské dotace, budou podle ministra zemědělství Ivana Fuksy muset v budoucnu plnit přísnější standardy dobré zemědělské praxe. Jejich rozšířením i na mírně erozně ohrožené půdy chce ministerstvo chránit kvalitní zemědělskou půdu, které vlivem povětrnostních podmínek spojených s nevhodným způsobem hospodaření v ČR ubývá.
Pokud vláda novelu vládního nařízení, které ministerstvo připravuje, schválí, budou zpřísněné podmínky platit na více než 40 % celkové rozlohy zemědělské půdy.
Dlouhodobě se to vyplatí
Ministr o svém úmyslu informoval již minulý týden, kdy o něm hovořil také se zemědělci. „Samozřejmě, nikdo z toho nemá radost, neboť to bude mít dopad v podobě zvýšení nákladů, ale je to bezpodmínečně nutné, protože pokud (zemědělci) tyto pravidla nebudou respektovat, budou jim zastaveny dotace jak národní, tak z EU,“ uvedl Fuksa na dotaz EurActivu.
Dopady by ale podle něj měly být v dlouhodobém horizontu pozitivní. Pokud půda ve svažitých terénech není kvalitně ošetřena, může vlivem silných dešťů dojít k jejímu odplavení a tím jednak ke zhoršení kvality půdy na daném pozemku, ale také například k zanesení silnic, odkud se poté musí odklízet. Stát takto podle Fuksy dává na likvidaci povodňových škod „miliardové částky“.
Pokud by přísnější opatření skutečně začala fungovat a „voda se v krajině zadrží, stát nebude muset takové investice vynakládat“.
Evropská unie podmiňuje plněním standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) vyplácení veškerých přímých dotací, některých podpor z Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Dodržováním těchto pravidel zemědělci přispívají k udržování kvality zemědělské půdy, ochraně životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.
Několik standardů se vztahuje přímo k ochraně půdy před erozemi a zemědělcům konkrétně ukládá nepěstovat na svažitých pozemcích širokořádkové plodiny, jako je například kukuřice nebo brambory, nebo v případě, že po sklizni nedojde k dalšímu osevu, ponechávat na polích strniště až do 30. listopadu (blíže se s GAEC můžete seznámit zde).
Zatímco dosud museli plnit přísnější protierozní kritéria pouze zemědělci hospodařící na „silně erozně ohrožené půdě“, ministr Fuksa je chce nyní rozšířit i na „mírně“ ohroženou půdu (mapa takových pozemků je k dispozici zde).
Půda okolo měst mizí, řešením mají být vyšší poplatky
Po včerejším setkání se svým protějškem z ministerstva životního prostředí Pavlem Drobilem, Fuksa svůj návrh na zpřísnění GAEC zasadil do širšího rámce opatření, která mají do budoucna zabránit úbytku zemědělské půdy a zmírnit následky stále častějších povodní.
Úbytek kvalitní zemědělské půdy chtějí oba ministři řešit především pomocí navýšení poplatků za vyjímání pozemků z půdního fondu na stavební účely. V současné době je totiž převádění půdy na stavební pozemky nejlevnější v okolí měst (kde vede k živelné zástavbě) a nejdražší na venkově. Ministři Fuksa i Drobil věří, že obrácení tohoto poměru investorům prodraží v okolí měst stavby natolik, že se jim nevyplatí, a své investice budou raději směřovat na venkov a do regenerace tzv. brownfieldů.
Drobil, do jehož rezortu spadá mimo jiné i podpora obnovitelných zdrojů energie, si navíc od změny slibuje, že přispěje k zastavení solárního boomu a investory odradí od úmyslu stavět další solární panely v polích. „Pro nás je nástrojem řešení aktuální problematiky, kterou je správná regulace a nastavení obnovitelné energetiky tak, aby nedocházelo k problémům, ke kterým dnes dochází,“ uvedl ministr. S tímto argumentem hodlá také návrh obhajovat před poslanci za ODS, kteří v minulosti vyšší poplatky za vynětí z půdního fondu odmítali.
