inzerce
IEA ve své každoroční výhledové zprávě o světové energetice (World Energy Outlook) předpovídá, že by se množství skleníkových plynů vypouštěných elektrárnami mohlo v letošním roce snížit o 3%. V důsledku toho agentura snížila o 5% i své loňské odhady stavu emisí pro rok 2020, a to i pro případ že by nebyla přijata žádná dodatečná opatření.
Zpráva byla v úterý prezentována účastníkům konference OSN o klimatických změnách (UNFCCC) v Bangkoku, která má přinést posun v jednáních o postkjótské smlouvě před prosincovou konferencí v Kodani. Zpráva přichází s tím, že hospodářská krize představuje příležitost k zastavení růstu emisí před tím, než dosáhnou limitních hodnot stanovených Mezinárodním panelem pro změny klimatu (IPCC), jejichž překročení by podle něj znamenalo pro klima katastrofu.
„Toto nám dává šanci pokročit v cestě za “čistou” budoucností, ale pouze za předpokladu, že budou včas přijata správná opatření. Úspěšná jednání OSN budou v tomto ohledu rozhodující“, řekl výkonný ředitel IEA Nobuo Tanaka.
Zpráva uvádí, že vrchol v používání fosilních paliv musí přijít před rokem 2020 a také že by v tomto roce emise z energetiky neměly překročit o více než 6% hodnoty z roku 2007, pokud chceme zastavit růst nebezpečí klimatických změn.
Země OECD by musely stabilně snižovat emise CO2 z úrovně roku 2007. Další velké ekonomiky včetně Číny, Ruska a Jižní Afriky by musely dosáhnout vrcholu produkce skleníkových plynů v roce 2020.
Požadovaného snížení emisí by mělo být dosaženo zejména prostřednictvím opatření na zvýšení energetické účinnosti. Výrazně by měl přispět také přechod z fosilních paliv k čistější energii, píše se ve zprávě.
Podle IEA bude k dosažení ”energetické revoluce” potřeba v energetickém sektoru vynaložit 10,5 bilionu dolarů mezi lety 2010-2030. To by představovalo okolo 0,5 % světového HDP v roce 2020, resp. 1,1 % v roce 2030.
Největší úsilí přitom podle IEA bude muset být vynaloženo v nečlenských zemích OECD, kde bude potřeba investovat dalších 197 miliard dolarů do čisté energie, energetické účinnosti průmyslu, nízkoenergetických budov a do nové generace hybridních a elektrických dopravních prostředků. A vyspělé země budou muset být ochotny je v tomto finančně podpořit.
Zpráva ale ujišťuje, že tyto náklady budou vykompenzovány úsporami z energetické soběstačnosti a zvýšenou kvalitou ovzduší.
Dohodě o konkrétním plánu pro snižování emisí a finanční pomoci vyspělých zemí se účastníci dvoutýdenních jednání v Bangkoku ale dosud nepřiblížili. Začátkem týdne navíc Čína obvinila vyspělé země ze snahy “ukončit” Kjótský protokol. Nelíbí se jí, že se vyspělé státy snaží prosadit vyšší flexibilitu v případě implementace jakéhokoliv snižování emisí.
