inzerce
Minulý čtvrtek promluvil šéf klimatické sekce OSN Yvo de Boer nečekaně jasnou řečí, když uvedl, že do kodaňské konference pravděpodobně nebude dosaženo „závazné dohody“. „Myslím si, že se k ní můžeme propracovat do roka od Kodaně,“ netajil se svou skepsí. S jeho pozicí souhlasí i další klíčoví vyjednavači a v souvislosti s kodaňskou konferencí mluví pouze o podepsání „politické dohody“, nikoliv nové závazné smlouvy.
„To samozřejmě vůbec nesnižuje důležitost Kodaně,“ upozornil hlavní švédský vyjednavač Andres Turesson. „Potřebujeme dohodu, která bude definovat základy budoucí politiky ochrany klimatu,“ nechal se slyšet Turesson.
Švédsko, jež v současnosti stojí v čele Unie, je ohledně klimatické konference v Kodani optimističtější než OSN. Předpokládá, že se tam dosáhne politické dohody o ustavení nových institucí i závazných cílů směrem k ochraně klimatu.
Jasné „ne“ polovičatým „politickým“ dohodám ale zatím zní z rozvojových států, které chtějí vidět jasný závazek vyspělých zemí k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů, tedy pokračování Kjótského protokolu. „Nevím o ničem, co by se nazývalo politicky závazná dohoda,“ říká například hlavní súdánský vyjednavač a šéf skupiny rozvojových zemí Group of 77 Lumumba Di-Aping.
Rozvojové státy minulý týden de-facto zablokovaly klimatické rozhovory v Barceloně, když odmítly jednat o jakýchkoliv opatřeních zaměřených na zmírňování následků globálního oteplování před tím, než dojde ze strany bohatých zemí k jasnému závazku na snížení emisí už ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2020 nebo 2030).
Patrně pod největší tlak se v Barceloně dostaly Spojené státy, které na jedné straně nesou největší historickou odpovědnost za vypouštění emisí, ale na straně druhé od nich ještě nezazněl jasný závazek na jejich snížení. Podle kritiků se americká administrativa stále pouze vymlouvá na tamní Senát, kde se projednávání klimatické legislativy pozdrželo (EurActiv 3.11.2009).
Andres Turesson k tomu říká, že musíme sice mít porozumění pro „politické procesy“ v každé zemi, nicméně na druhou stranu je „velmi důležité“, aby ekonomika, která v současnosti vypouští nejvíce skleníkových plynů, přišla s konkrétním závazným cílem.
Unie nabízí jen drobky
Evropská unie představila (po dlouhém vyjednávání s rozvojovými zeměmi) plán, jak financovat boj s klimatickými změnami a opatření na zmírnění jejich následků v chudých státech (EurActiv 30.10.2009). Návrh na mezinárodní pomoc ve výši 22 až 50 miliard eur ročně (do roku 2020) však ekologické organizace odsoudily jako bezvýznamný.
Naopak, podle pozorovatelů bylo trefou do černého navržení konkrétních cílů pro redukci emisí u letecké a námořní dopravy. Rozvojové státy tento krok ocenily a vidí zpoplatnění vypouštění skleníkových plynů u těchto dvou sektorů ekonomiky jako možnost, jak získat peníze na boj se změnami klimatu v chudých státech.
Ať už bude kodaňská dohoda vypadat jakkoliv, pozorovatelé se dnes vesměs shodují, že jednání o klimatu neskončí s letošním rokem. V Kodani se v prosinci očekává účast více než čtyřiceti hlav států z celého světa včetně francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nebo britského premiéra Gordona Browna. Jestli přijede současná největší hvězda mezinárodní politiky – americký prezident Barack Obama, zatím jasné není.
Před kodaňským summitem (7.-18. prosince) se na evropské úrovni bude o klimatu jednat ještě na Radě ministrů životního prostředí (konec listopadu) a na zasedání Evropské rady 10.-11. prosince, kde by se měla dokončovat unijní pozice pro Kodaň.
