Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Klimatická konference: za čím stojí Česká republika?


český premiér Bohuslav Sobotka při přijezdu na Evropskou radu v Bruselu; zdroj: Rada EU.

30.11.2015
V Paříži začala mezinárodní klimatická konference, jejímž cílem bude vytvoření nového právního rámce pro klimatickou politiku světa v příštích desetiletích. Mezi politickými lídry dnes na konferenci vystoupil i český premiér Bohuslav Sobotka. Jaké pozice Česko v Paříži zastává? A co od vlády chtějí ekologické organizace?

inzerce

Český premiér Bohuslav Sobotka dnes podobně jako téměř 150 dalších vrcholných politiků vystoupil na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži. Během následujících dvou týdnů na ní má být dojednána nová globální dohoda o ochraně klimatu.

Klimatické změny podle premiéra „ohrožují naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu a mají negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost. Jsou také jednou z příčin migrace.“

O co půjde v Paříži – stručně a jasně. ROZHOVOR s analytičkou Klárou Sutlovičovou.

„Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu,“ řekl dnes Sobotka s tím, že jde o investice do „naší budoucnosti“.

Téměř dvě stovky zemí, které se v Paříži scházejí, jsou smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a jejich úkolem bylo před konferencí předložit dobrovolné příspěvky ke snižování světových emisí skleníkových plynů. Evropská unie vystupuje na konferenci jako celek a uložila si do roku 2030 snížit emise nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Dobrovolné příspěvky má zaštítit právě všeobecně závazná dohoda, která zajistí pokračování klimatické politiky v dalších desetiletích. Jaké jsou pozice České republiky k některým klíčovým otázkám této smlouvy?

Podrobnější vysvětlení jednotlivých otázek naleznete v našem čerstvém FACT SHEETU.

Dlouhodobý cíl pro snižování emisí:

Země Evropské unie se v září shodly, že celosvětové emise skleníkových plynů by měly do roku 2050 klesnout o 50 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2100 by se měly „přiblížit nule, nebo být nižší“. Vychází přitom z doporučení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). S touto pozicí se shoduje i Česká republika. „Nutno však upozornit, že závěry pouze odkazují na doporučení IPCC, a nestanovují cíl EU a jejích členských států,“ řekla EurActivu v září mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

Mechanismus pro vyhodnocování závazků:

S evropskou pozicí se Česko shoduje i v pohledu na mechanismus pro pravidelné přezkoumávání závazků předložených jednotlivými státy UNFCCC. Tyto dobrovolné příspěvky totiž nestačí k udržení globálního oteplování pod 2 stupni Celsia do konce století, a tak zastánci ambiciózní klimatické politiky doufají, že se je v budoucnu podaří navýšit díky novým vědeckým poznatkům i technologiím. Přitom prý bude důležité, aby mechanismus umožňoval postupné zvyšování a zpřesňování závazků, a ne jejich zmírňování. Podle EU by se měly závazky vyhodnocovat každých pět let.

Závaznost smlouvy:

Česko se staví za přijetí právně závazné smlouvy, která by zároveň měla zahrnovat co nejvíce zemí a být co nejambicióznější. Podobně jako Evropská komise podporuje Česko možnost, aby byla smlouva přijata ve formě protokolu – tedy mezinárodně právně závazného dokumentu, jako je Kjótský protokol. Zároveň je ovšem jasné, že proti takové formě dohody by se postavily Spojené státy. Proto by se Česko nebránilo ani jiné podobě právně závazné smlouvy.

Finance:

Česká republika je toho názoru, že nová mezinárodní dohoda by měla změnit současné pevné rozdělení států na vyspělé a rozvojové. Měla by lépe odrážet aktuální hospodářskou situaci a procházet pravidelnou aktualizací. Do financování ochrany klimatu by se tak mohly zapojit i vyspělejší rozvojové státy. Po roce 2020 by také měla být výrazně posílena úloha soukromého sektoru, jehož investice by měly mířit do „zelených technologií“.

 

Požadavky nevládních organizací

A co po vládě žádají nevládní ekologické organizace, které v neděli uspořádaly průvod centrem Prahy? Cílem akce bylo ukázat politikům, že klimatické změny přitahují pozornost veřejnosti. Podobné pochody minulý týden prošly řadou velkých měst po celém světě. V samotné Paříži byl průvod kvůli hrozbě teroristických útoků zakázán.

Koalice neziskových organizací a iniciativ, která pražský pochod pořádala, žádá po českých představitelích následující:   

  • Veřejně přijmout spoluodpovědnost za změnu klimatu a přihlásit se ke snaze řešit její příčiny i dopady.
  • Začít odstraňovat drahou, nebezpečnou a nezdravou závislost ČR na fosilních palivech. Přijmout antifosilní zákon, který stanoví tempo postupného snižování emisí. 
  • Systematicky podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Stanovit ambiciózní cíl podílu obnovitelných zdrojů OZE na výrobě energie. Odstranit administrativní překážky, vytvořit program podpory instalací malých slunečních a větrných elektráren ve vlastnictví občanů, malých podniků, družstev či obcí.
  • Podporovat vznik “zelených” pracovních míst, které budou zajišťovat důstojnou práci a zároveň přispívat k odklonu od uhlíkové ekonomiky závislé na fosilních palivech.
  • Trvat v EU na přehodnocení TTIP a CETA. Zajistit, aby nemohla ohrozit snižování emisí, úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů energie ani potravinovou bezpečnost.
  • Posílit rozvojovou spolupráci alespoň na OSN požadovanou výši 0,7 hrubého národního příjmu a zohlednit v ní zodpovědnost za změnu klimatu.
  • Zařadit živočišnou a potravinářskou výrobu mezi hlavní odvětví, která musí snížit emise.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top