Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Klimatické cíle do roku 2030 Komise zvyšovat nechce


Evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete; zdroj: Evropská komise

03.03.2016
Zítra budou unijní ministři životního prostředí v Bruselu jednat o postupu EU po pařížské klimatické konferenci, na které v prosinci vznikla globální dohoda o ochraně klimatu. Z dokumentu, který včera představila Evropská komise, vyplývá, že evropské závazky se v návaznosti na Paříž navyšovat nebudou. Na zvýšení klimatické ambice přitom tlačí nejen ekologické organizace, ale i některé firmy a asociace.

inzerce

Evropská komise nepočítá se zvýšením klimatických ambicí EU před rokem 2030, ukazuje dokument „Cesta z Paříže“, který včera bruselská exekutiva představila.

Jak napovídá název, Komise v tomto materiálu reaguje na výsledky mezinárodní klimatické konference v Paříži, na které v prosinci vznikla globální dohoda o ochraně klimatu.

Kdo nejvíc ovlivňuje směřování klimaticko-energetické politiky EU? Podívejte se na interaktivní ŽEBŘÍČEK EurActivu.  

Téměř dvě stovky zemí světa se v hlavním městě Francie dohodly, že do konce století udrží zvyšování globální teploty pod 2 stupni Celsia (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) a budou se snažit o snížení cílové teploty na 1,5 stupně.

Podle vědeckých poznatků by výraznější oteplení znamenalo nevratné změny, které by značně zkomplikovaly život narůstající lidské populaci.

Cíl? Minimální

Většina zemí OSN v Paříži předložila vlastní plány na snižování emisí skleníkových plynů, které k oteplování planety přispívají.

EU, která na konferenci vystupovala jako jeden celek, se přihlásila se svým klimaticko-energetickým balíčkem, jehož základem je závazek ke snížení emisí minimálně o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). Ten doplňuje celoevropský závazný cíl na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na minimálně 27 % a orientační cíl pro zvýšení energetické účinnost o nejméně 27 % (obojí do roku 2030).

Nevládní ekologické organizace dlouhodobě poukazují na expertní studie, podle kterých by ale takový příspěvek EU ke snižování emisí nebyl dostačující. Cíl do roku 2030 by se měl podle nich zvýšit na 55 %.

K větším ambicím tento týden vyzvala Unii také koalice firem, asociací a nevládních organizací, podle níž by měly evropské instituce i členské země reflektovat dosažení globální dohody a zvýšit evropský emisní cíl nad minimálních 40 %.

Na změnu je prý čas

Dokumentem Evropské komise se budou už zítra zabývat unijní ministři životního prostředí. Klimatická politika by se mohla dostat také na agendu Evropské rady, která se v Bruselu sejde za dva týdny.

Pokud by se měly evropské cíle zvýšit, shodnout by se na tom musel právě summit EU. Obecně však panuje přesvědčení, že uhelné Polsko a další země by na něco takového nepřistoupily. Pozornost evropských lídrů se mimoto aktuálně soustředí především na řešení migrační krize.

Jak se může dohoda z Paříže promítnout do legislativy EU? Podívejte se na náš PŘEHLED.

Současná Evropská komise už dala najevo, že otázku evropských závazků znovu otevírat nebude. Nechá to prý případně na exekutivě, která přijde po ní.

Z dokumentu „Cesta z Paříže“ vyplývá, že o zvýšení svých klimatických ambicí by měla EU přemýšlet až pro období po roce 2030. Využít k tomu má první povinnou globální inventuru klimatických závazků, která je podle pařížské dohody naplánována na rok 2023.

Mezitím má ještě do roku 2018 vzniknout speciální zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která má ukázat, jak může svět dosáhnout teplotního cíle 1,5 stupně Celsia.  Ve stejném roce proběhne i prvotní přezkum jednotlivých národních závazků.

Co Evropu čeká letos

Evropská unie se do té doby bude podle Komise soustředit na schválení a implementaci naplánované legislativy, která zahrnuje například revizi systému emisního obchodování (EU ETS), návrh cílů pro sektory mimo EU ETS, revizi směrnic týkajících se energetické účinnosti nebo návrh na novou podobu trhu s elektřinou.

I během vyjednávání o těchto a dalších návrzích se ovšem podle některých názorů otevírá prostor pro zvýšení evropských závazků.

Podle zmíněné koalice by tak měla veškerá relevantní evropská legislativa „zahrnovat klauzule, podle nichž by bylo možné ihned implementovat jakékoliv zvýšení evropského emisního cíle do roku 2030“. Zjednodušeně to znamená, že by legislativa měla obsahovat mechanismy, díky kterým by v případě zvýšení evropské ambice nebylo nutné jednotlivé směrnice a další předpisy znovu otevírat.

V Bruselu se také spekuluje o tom, že Komise brzy navrhne zvýšení cíle pro energetickou účinnost na 30 %. To je možnost, se kterou počítají i závěry Evropské rady z října 2014, kdy se prezidenti a premiéři na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030 dohodli.  

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top