inzerce
Česká republika jako předsednická země hostí tento týden schůzku expertů členských zemí Unie na klimatické změny. Neformální setkání slouží k prezentaci českých priorit v oblasti změn klimatu a především pak k diskusi o dalším postupu při vyjednáváních o nové mezinárodní dohodě, která má být podle plánů z Bali uzavřena letos v prosinci v Kodani, a která zároveň tvoří nejvýznamnější součást priorit českého předsednictví v této oblasti.
Evropská unie se v oblasti klimatických změn zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20% a přislíbila, že v případě, že se k podobným cílům připojí i největší světoví emitenti, zvýší tento cíl na 30%. Velké naděje přitom Evropská unie v tomto ohledu vkládá do nové administrativy nastupujícího amerického prezidenta Baracka Obamy, který se dnes ujímá svého úřadu.
Přesto, že finanční a hospodářská krize řadu zemí přiměla k důraznějšímu vyjádření svých obav z toho, že opatření zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů v této situaci zasadí další ránu evropským podnikům postiženým krizí, Evropská komise i zástupci členských států se podle ministra životního prostředí Martina Bursíka shodují na tom, že na finanční krizi je třeba reagovat tak, aby se na jedné straně řešil ekonomický problém, ale na druhé straně se zároveň investovalo do moderních technologií, které přinesou nejen úspory materiálů a surovin, ale také snížení emisí skleníkových plynů.
Energeticko-klimatický balíček, který schválila Rada a Evropský parlament v prosinci loňského roku dává podle českého předsednictví Evropské unii dobrou startovní pozici pro vyjednávání v Kodani.
Ministr životního prostředí označil za pozitivní také výsledky poslední celosvětové konference ke klimatickým změnám, která se rovněž v prosinci 2008 konala v polské Poznani. Poznaň podle Bursíka přišla především s jasným harmonogramem kroků, které je potřeba učinit k tomu, aby bylo možné letos v prosinci mezinárodní jednání úspěšně uzavřít. Za úspěch označil také vznik „adaptačního fondu“, jehož prostřednictvím mají vyspělé členské státy pomáhat méně rozvinutým zemím v jejich boji se změnami klimatu.
Odborníci z členských zemí nyní v Praze řeší, jaká bude vyjednávací strategie Evropy při jednáních o nové mezinárodní dohodě ke změnám klimatu. Na svém setkání se vedle toho zabývají takovými otázkami, jako je způsob financování redukčních (tj. snižování emisí skleníkových plynů) a adaptačních opatření, právní podoba budoucí mezinárodní dohody, měření a ověřování aktivit zaměřených na ochranou před změnami klimatu nebo minimalizace negativních dopadů klimatických změn na rozvojové země.
