inzerce
Vyjednavači se v Kodani sice snaží najít kompromis dnem i nocí, ale nedůvěra mezi bohatými a chudými státy stále sílí. Hlavní spor se pořád vede o to, kdo má jakým způsobem přispět ke snižování emisí a kolik peněz pošlou na boj s klimatickými změnami bohaté země do těch chudých. Rozkol se včera natolik prohloubil, že dopoledne dokonce odstoupila hlavní vyjednavačka celého summitu a navrhovaná komisařka pro klima Connie Hedegaard a její místo zaujal dánský premiér Lars Loekke Rasmussen. Hedegaard sice oficiálně své odstoupení zdůvodnila tak, že už jí dále není třeba, když se do Kodaně sjíždějí nejvyšší představitelé jednotlivých států, ale v kuloárech se spekuluje o tom, že jí už rozvojové státy nemohou přijít na jméno.
Podle hlavního vyjednavače české delegace Pavla Zámyslického by se napětí v Kodani dalo krájet. „Dánské předsednictví svolalo dnes na třináctou hodinu jednání k závěrečnému textu, které hodlalo i přes zásadní odpor G77 a Číny prosadit. Je půl osmé večer a stále sedíme a nic se neděje. Podle zákulisních zpráv se neustále zákulisně jedná a žhaví se telefony na těch nejvyšších místech. Nicméně se opět nic neděje a všichni čekají a čekají,“ popisuje na svém blogu včerejšek v Kodani Zámyslický.
Ani jednání v noci na dnešek podle čerstvých zpráv nepřinesla kýžený efekt. Jak dnes dopoledne agentuře AP potvrdil jeden z dánských diplomatů, který si nepřál být jmenován, v současnosti to vypadá, že nebude dosaženo „takové dohody, v níž Dánsko věřilo“. I německá kancléřka Angela Merkel před svým dnešním odletem do Kodaně připustila, že „nemá dobré zprávy“, nicméně stále doufá, že „přítomnost více než stovky státníků udělá své“ (Merkel zároveň přidala kritiku nedostatečného závazku USA – jen sotva 4% redukce emisí oproti roku 1990.). Z čínského tábora se ovšem včera ozvalo, že šance na dojednání podrobné dohody v Kodani klesly na minimum.
Zásadní problémem summitu je, jak už bylo řečeno, nedůvěra mezi bohatými a chudými státy – rozvojové země už několikrát upozornily na to, že jim dánští vyjednavači nevěnují dostatečnou pozornost. Ti se v současnosti snaží „osekat“ návrh nové klimatické dohody na nezbytné minimum, které by mohli státníci do zítra schválit. Pozorovatelé ale upozorňují, že z podobné dohody jen těžko během dalšího roku vznikne závazný nástupce Kjóta.
Jak uvedl korespondent BBC, potíž je také v tom, že ty nejchudší státy, které globální oteplování postihne nejhůře, nechtějí na méně ambiciózní dohodu přistoupit a požadují, aby vyspělé země okamžitě navýšily své závazky ohledně snižování emisí. Cílem má být zastavení růstu teplot na hranici 1,0 až 1,5 stupně Celsia, což je ale pro vyspělý svět neprůchodné.
Jednou z mála dobrých zpráv, které včera přišly, je fakt, že se další vyspělé země zavázaly k pomoci chudým státům již v dalších třech letech. Japonsko pošle 15 miliard dolarů (ale jen s podmínkou, že Kodaň přinese novou dohodu) a Francie, Austrálie, Japonsko, Norsko, Velká Británie a USA společně přispějí 3,5 miliardami dolarů na boj s odlesňováním. Evropská unie jako celek už na summitu minulý týden přislíbila 7,2 miliardy eur, přičemž Česko pošle 12 milionů.
To je ovšem řeč pouze o penězích, které do chudých států půjdou ještě před platností nové dohody o klimatu. Konkrétní závazek ohledně financování boje proti globálnímu oteplování po roce 2012 je zatím ve hvězdách a zdá se, že ho nepřinese ani kodaňská konference, kde dnes probíhají projevy světových státníků. Barack Obama se připojí zítra.
