Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Komise představila návod, jak lépe zacházet s odpady


zdroj: ShutterStock.com; autor: Levent Konuk

03.12.2015
Evropská komise přišla s dlouho očekávaným návrhem, jak co nejrychleji přejít k tzv. oběhovému hospodářství. Jedná se o návod, jak co nejlépe nakládat s odpady a obaly, aby se s nimi neplýtvalo a staly se surovinou využívanou v jiných odvětvích. Nová strategie si ale krátce po svém představení vysloužila kritiku. Podle se zbytečně drží při zemi a není tak ambiciózní, jak původně Evropská komise slibovala.

inzerce

Rozumnější nakládání se zdroji a konec plýtvání. To je podstata tzv. oběhového hospodářství, které má v Evropě zajistit udržitelný růst. Jedná se o model ekonomiky, který se v každé fázi života určitého výrobku snaží o co nejúčelnější využití přírodních zdrojů.  

„Naše planeta a naše ekonomika nemohou přežít, když budeme dále uplatňovat přístup ´vezmi, použij a vyhoď´. Musíme zachovat vzácné zdroje a plně využít veškerou jejich potenciální ekonomickou hodnotu. Oběhové hospodářství spočívá v omezování odpadu a ochraně životního prostředí, ale také v zásadní změně způsobu fungování celé naší ekonomiky,“ uvedl první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj Frans Timmermans.

Komise dnes zveřejnila podobu dlouho očekávaného a diskutovaného balíčku, který má evropským podnikům a spotřebitelům s přechodem k oběhovému hospodářství pomoci. Balík má nahradit původní návrhy, které byly zkraje letošního roku kvůli přetrvávajícím neshodám mezi členskými státy staženy.

Od nových opatření, která zavedou oběhové hospodářství, Junckerova Komise očekává úspory ve výši 600 miliard eur ročně a zároveň snížení celkových ročních emisí skleníkových plynů o 2–4 %. Nový model ekonomiky má rovněž přispět ke vzniku nových pracovních míst a podpoře konkurenceschopnosti EU.

„Přechod na novou oběhovou ekonomiku má potenciál vytvořit na dva miliony nových pracovních míst,“ myslí si český europoslanec a místopředseda Výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI) Pavel Poc (S&D).

Brusel slibuje, že navrhovaná opatření bude možné podpořit z evropských strukturálních a investičních fondů, kde na ně bylo vyčleněno 5,5 miliardy eur, a také z programu Horizont 2020 na financování výzkumu a inovací. V tom se na přechod k oběhové ekonomice počítá s částkou 650 milionů eur.

Jak na odpad

A jaké novinky balík vlastně obsahuje?

V první řadě v něm najdeme nové legislativní návrhy pro oblast nakládání s odpady. EU totiž každým rokem přijde přibližně o 600 milionů tun materiálů, které jsou obsaženy v odpadu a daly by se recyklovat a znovu využít. Například evropské domácnosti recyklují pouze přibližně 40 % odpadu, který vyprodukují.

Aby se nakládání s odpady ve členských zemích EU zlepšilo, Komise představila několik společných cílů. Země by měly do roku 2030 recyklovat 65 % svého komunálního odpadu a 75 % obalového odpadu. Zároveň by měly přijmout závazek, aby do stejného roku skládkovaly maximálně 10 % veškerého odpadu.

Zveřejnění cílů se neobešlo bez kritiky. Ve srovnání s původním návrhem, který předložila bývalá Barrosova Komise, jsou totiž navrhované cíle nižší (70 % / 80 % / 25 % do roku 2025). To podle mnohých nejde dohromady s prohlášením Komise, že balíček bude tentokrát ve svých plánech ambicióznější.

S tím souhlasí i česká europoslankyně Kateřina Konečná (GUE/NGL), která se problematice oběhového hospodářství věnuje ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). „Komise nás tímto svým krokem postavila do pozice, kdy to bude právě Evropský parlament, který bude muset svými pozměňovacími návrhy text posílit a poprat se o něj s Radou,“ řekla po zveřejnění návrhu a dodala, že stažením původního návrhu EU ztratila rok, protože „předložený dokument je jen rozmělněným odvarem původního návrhu“.

„Mohli jsme přijít s cílem 100 %. K čemu by to ale bylo? Raději dávám přednost ambiciózním krokům směrem kupředu, než se vznášet někde v oblacích,“ reagoval na dotaz novinářů místopředseda Komise Timmermans.

Pokud Komise uvidí, že se cíle daří plnit, nebude jí podle Timmermanse nic bránit v tom, aby je v budoucnosti zvedla. „Balíček je ambicióznější než jeho předchůdce v tom, že se jedná o uzavřený cyklus. Předchozí návrhy se zaměřovaly pouze na odpad,“ dodal.

S jeho slovy souhlasí další český europoslanec Pavel Telička (ALDE). „Nový návrh přechodu k oběhovému hospodářství představuje komplexnější pohled na problematiku využívání zdrojů. Přesně to jsme po komise žádali a její dnešní návrh je zásadním krokem vpřed,“ uvedl na svých webových stránkách.

Plasty, hnojiva a biomasa

Balík pro oběhové hospodářství obsahuje také akční plán s opatřeními, která se soustředí na všechny životní fáze výrobku a překážky na trhu v konkrétních odvětvích či zdrojích surovin, jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, stavebnictví a demolice, biomasa nebo výrobky z biologických materiálů. 

Recyklace plastů a kritické suroviny

Pro přechod k oběhovému hospodářství je podle Komise třeba zvýšit recyklaci plastů, jejichž využívání v EU stále roste. Podle údajů Komise se recykluje méně než 25 % shromážděného plastového odpadu a přibližně 50 % končí na skládce. Nová strategie by se proto měla zabývat recyklovatelností plastů, jejich biologické rozložitelnosti, obsahu nebezpečných látek a znečišťování moří.

Státy EU jen ve velmi omezené míře recyklují tzv. kritické suroviny, které mají pro EU velký hospodářský význam, avšak může jich být nedostatek. Tyto suroviny se používají v mnoha běžných elektronických zařízeních. Například chytrý telefon může obsahovat až 50 různých kovů včetně těch, které se řadí mezi kritické suroviny. Komise v revidovaném návrhu o odpadech vybízí členské státy, aby se kritickým surovinám věnovaly.

Plýtvání potravinami

Velkým problémem, který EU v současné době trápí, je plýtvání potravinami. Odhaduje se, že ročně se v EU vyplýtvá asi 100 milionů tun potravin. Potraviny se ztrácejí nebo se jimi plýtvá v celém potravinovém řetězci, tedy v zemědělství, při zpracování a výrobě, v obchodech, v restauracích a také v domácnostech.

Valné shromáždění OSN přijalo letos v září cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, a to včetně cíle o polovinu snížit množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a omezit ztráty potraviny ve výrobním a dodavatelském řetězci. EU se zavázala ke splnění těchto cílů.

Mezi další klíčová opatření navržená Komisí patří vytváření norem kvality druhotných surovin, opatření pracovního plánu pro ekodesign na období 2015–2017, která kromě energetické účinnosti prosazují i opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků, revidované nařízení o hnojivech, které má za cíl usnadnit uznávání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotném trhu a podpořit úlohu bioživin a řada opatření pro opětovné využívání vody včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod.

Autor: Lucie Bednárová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top