inzerce
Za jednu z priorit svého funkčního období si litevský eurokomisař Algirdas Šemeta zvolil novelizaci směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny. V nové verzi by se podle něj měla objevit také minimální úroveň celoevropské uhlíkové daně. Díky jejímu zavedení by evropské daňové soustavy lépe odpovídaly evropským závazkům v oblasti ochrany životního prostředí. Tak alespoň existenci nové daně obhajují její zastánci.
Otázkou možného zavedení uhlíkové daně se budou eurokomisaři zabývat již tuto středu. Diskuse nad interním pracovním materiálem bude ale zatím jen „orientační“. Komisař Šemeta chce v tuto chvíli především zjistit, zda má formální návrh, který v jeho týmu vzniká, vůbec nějakou naději uspět.
Zdanění patři mezi mimořádně citlivé oblasti a pokud by komisař návrh představil, může s velkou pravděpodobností očekávat, že se o jeho obsahu budou komisaři hádat i několik let. O předložení podobného návrhu se začalo hovořit už v roce 2008, ale Šemetův předchůdce s ním nakonec nepřišel, neboť pro něj v Komisi nenalezl dostatek podpory.
Zavedení minimální uhlíkové daně podporují hlavně severské země, které podobné zdanění zavedly již v průběhu 90. let. Jiné státy, jako například Velká Británie nebo Irsko, jsou naopak proti jakémukoliv zavádění daní ze strany Bruselu. A vzhledem k dlouhodobé rétorice občanských demokratů, nejsilnější strany vznikající vládní koalice, lze očekávat, že ani Česká republika by žádnou novou daň nepodpořila.
S případným návrhem by ale musely souhlasit všechny členské státy, neboť v oblasti zdanění požadují evropské smlouvy jednomyslnost. Přinejmenším Velká Británie již přitom stačila dát najevo, že je připravena podobný návrh vetovat, neboť by vyžadoval změny v národní energetické legislativě.
„Velká Británie myšlenku povinné unijní uhlíkové daně nepodporuje a doufá, že Komise s žádným podobným návrhem nepřijde,“ nechala se slyšet mluvčí britské vlády.
„Podle nás by se příští legislativní návrh měl spíše zaměřit na úpravu minimálních daňových sazeb, a to zejména v silniční dopravě, kde jsme svědky 'tankovací turistiky', která je problematická jak z pohledu jednotného trhu, tak z pohledu životního prostředí, a ohrožuje zároveň daňové příjmy členských zemí,“ dodala mluvčí.
Jasno ve věci nemají ale ani generální ředitelství Evropské komise. Některá z nich si nyní kladou otázku, zda je v současné době správný čas na zavádění opatření, která by mohla ohrozit konkurenceschopnost evropských zemědělců a výrobců aut.
Kritice neušel ani plán na udělení výjimky produktům, jejichž výroba je zařazená do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS). Podle odpůrců takové výjimky má velká část průmyslu dostávat povolenky beztak zdarma a pokud by se vyhnula ještě placení daně, neplatila by už za znečišťování vůbec nic.
