inzerce
Tento týden došlo ke zlomu. Jak uvedla ekologická organizace Greenpeace, „je to patrně poprvé, kdy se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů“.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž potvrdilo, že obdrželo dopis, který žádá o mezinárodní posouzení vlivu dostavby a modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov na životní prostředí. Doposud se do sporů o nové elektrárny zapojovaly pouze sousední země, potvrdilo i MŽP, které slíbilo, že Mikronésii pošle veškerou potřebnou dokumentaci.
„Prunéřov je jedním z největších industriálních zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě a uvedení či zdokonalení jakékoliv velké uhelné elektrárny by mohlo hrát důležitou úlohu v destrukci celého našeho státu,“ stojí podle serveru Aktuálně.cz, který se zprávou přišel jako první, ve zmíněném dopise.
Podle výpočtů ekologů je Prunéřov 18. největším zdrojem znečištění v celé Evropské unii (vypouští 10 milionů tun CO2 za rok) a ani modernizace elektrárny velké zlepšení nepřinese. „Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace.
Neziskovým organizacím ani MŽP se totiž nelíbí, že ČEZ hodlá zvýšit účinnost elektrárny ze současných 32 % pouze na 38 %. Jejich požadavek zní: aspoň 42 %. MŽP má posuzování vlivu Prunéřova na životní prostředí dokončit v lednu.
ČEZ však argumentuje tím, že výhodnost jeho řešení potvrdila nezávislá studie ČVUT. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je především nutné elektrárnu co nejrychleji modernizovat, aby se snížily její škodlivé účinky na životní prostředí. Po přestavbě Prunéřova by měly jeho emise klesnout zhruba na polovinu, tvrdí ČEZ. Globální příspěvek elektrárny k oteplování planety navíc označuje za „marginální“.
Mluvčí Greenpeace Lenka Boráková včera na dotaz EurActivu odmítla možnost, že by podmět k zapojení Mikronésie do řízení se společností ČEZ vyšel přímo od české pobočky Greenpeace. „Rozhodně to nebylo tak, že by někdo zvedl telefon a volal tam,“ uvedla s tím, že ale problematiku českých uhelných elektráren medializují přes jejich mezinárodní centrálu v Holandsku.
Limity jsou klíčové
V posledním týdnu se v médiích objevily informace o tom, že modernizace hnědouhelných elektráren (včetně Prunéřova) v severních Čechách dřív nebo později vyústí v prolomení těžebních limitů. Konkrétně s tím přišel týdeník Respekt, který v aktuálním čísle píše: „Elektrárny za 100 miliard, jejichž životnost se počítá zhruba na čtyřicet let, nemohou návratnost investovaných peněz zajistit, protože stávající limity těžby hnědého uhlí jim zaručují provoz maximálně na patnáct let. To tvrdí představitelé ministerstva životního prostředí a do jisté míry to připouští i ČEZ.“
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž však podobné informace vehementně odmítá: „Pro všechny realizované obnovy elektráren je uhlí zajištěno bez nároku na prolomení limitů. To je nezpochybnitelný fakt.“ Za pravdu ČEZu výjimečně dávají i ekologové. Jan Rovenský z Greenpeace včera pro EurActiv uvedl, že zásoby uhlí pro stávající elektrárny vystačí na minimálně 25 let a možná i na delší dobu, pokud bude ČEZ dostatečně zvyšovat jejich účinnost. Konkrétně elektrárna Prunéřov těží uhlí z lomu Libouš, kde se zásoby uhlí odhadují na dalších 25 až 30 let, potvrdila EurActivu i mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
I přesto, že elektrárny mají, zdá se, o uhlí postaráno, dá se očekávat velký tlak na prolomení limitů, což by mohlo vést k bourání dalších vesnic na severu Čech. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (jehož koncepce s prolomením limitů počítá) sice nedávno uvedl, že pokud se soukromé firmy dohodnou se soukromými majiteli pozemků a domů, stát nemůže těžbě bránit ani pokud jsou limity v platnosti, ale podle ekologů to není pravda.
Usnesení vlády o těžebních limitech z roku 1991 sice nemá obecnou platnost (nemusí se jím řídit soukromé fyzické a právnické osoby), ale je závazné pro všechny úřady – tedy i pro Státní báňskou správu, která těžbu povoluje, vysvětluje Rovenský. Těžba tedy podle ekologů v oblastech za limity nemůže začít dřív, než budou prolomeny. Pokud by se tak stalo, otvírá se cesta k vyvlastňování, tvrdí. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu to ale popírají.
