inzerce
Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) v úterý (22. června) vydal stanovisko k návrhu Evropské komise, která chce vytyčit cíle pro postupné snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozů.
Evropská komise navrhuje, aby se do roku 2016 omezily emise u malých užitkových vozidel na 175 gramů CO2/km. V roce 2020 by už měly vypouštět do ovzduší pouze 135gramů CO2 na kilometr. Členové TRANu se shodli, že prvním cílem by měla být redukce emisí na 160 gramů CO2/km. Zároveň dodali, že výrobci by na to měli dostat čas do roku 2017.
„Vůle poručit větru a dešti je ale silnější než rozum. Obávám se, že směřujeme k dalšímu idealistickému opatření, které se mine účinkem,“ řekl český europoslanec Oldřich Vlasák z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), který stanovisko vyjednával.
Vlasák s přísnější regulací nesouhlasí a říká, že „Unie nemůže klást nerealistické cíle, které by v důsledku ohrožovaly evropský automobilový průmysl a omezovaly mobilitu. Doprava je totiž významným prvkem jednotného trhu a svobody pohybu.“
Text navrhovaného stanoviska teď projedná výbor EP pro životní prostředí, který navrhne definitivní pozici Evropského parlamentu.
Britský konzervativní europoslanec Martin Callanan (ECR) navrhl do roku 2015 omezit maximální rychlost lehkých užitkových vozů na 120 km/h, což by přispělo ke snížení emisí. Callananova iniciativa ale sklidila smíšené ohlasy.
Vlasák to komentuje: „Nemůžeme směšovat emise CO2 s bezpečností provozu a zasahovat do kompetence členských států stanovovat maximální rychlost na svém území. Ta přeci musí odpovídat místním podmínkám a především kvalitě silniční infrastruktury. O omezovačích rychlosti tedy můžeme uvažovat nanejvýše jen jako o dobrovolném doplňkovém prvku.“
Europoslanci z výboru pro životní prostředí by měli o svém stanovisku hlasovat v průběhu září. Mnozí ministři členských zemí ale zastávají názor, že by se s přijímáním zmiňovaných cílů na snížení emisí nemělo spěchat.
Rozdílné názory na věc
Když se o legislativním návrhu letos v březnu jednalo poprvé, ministři ze zemí s tradičně silným automobilistickým průmyslem (jako například Německo nebo Itálie) argumentovali, že by výrobci aut měli dostat více času na vývoj úspornějších motorů.
Většina evropských států si nechala vypracovat studie, jak náročné by bylo splnit do roku 2020 navrhované cíle, a z různých koutů Evropy hlásí různé výsledky. Některé země označují cíl do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého na 135 g/km jako příliš ambiciózní, jiné země zase volají po přísnější regulaci.
Podle studie ekologické nevládní organizace Transport & Energy (T&E) by mohli výrobci u lehkých užitkových vozů zvýšit palivovou účinnost o 16 %. Navíc by mohly být o 10 % levnější, kdyby se zmenšily jejich motory.
Studie dále tvrdí, že v současnosti mezi výrobci aut probíhají nesmyslné závody o co nevýkonnější motor. Tomu by se podle Kerstin Meyer z T&E měla učinit přítrž a vysvětluje: „Naše studie ukazuje, že pokud by dodávky měly motory silné jako před deseti lety, výrazně by to snížilo jejich cenu, a navíc by to znamenalo větší palivovou účinnost.“ To by podle ní mohlo ulehčit život mnoha společnostem, které probíhající hospodářská krize tlačí ke zdi.
Prosazování zmiňované legislativy na unijním kolbišti by se mohlo stát podobně lítým bojem, jako když se v roce 2008 jednalo o podobných standardech pro vypouštění CO2 osobními vozidly. Evropská komise ale bude na prosazení zmiňovaných limitů silně tlačit, neboť podle ní emise rostou nebezpečně rychle.
