inzerce
Souvislosti:
Mezinárodní jednání o nové mezinárodní smlouvě o klimatických změnách, která má nahradit kjótský protokol, se dostává do poločasu. Konference signatářů Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC), která se ve dnech 29. března – 8. dubna konala v Bonnu odstartovala jednání o návrhu dohody, která by měla být schválena na prosincové konferenci v Kodani.
Problematika odlesňování je z hlediska vyjednávání velice důležitá. Odlesňování má podle OSN na svědomí až pětinu celkových světových emisí oxidu uhličitého.
Vyjednavači by měli do návrhu světové dohody o klimatu začlenit také finanční program označovaný zkratkou REDD (snižování emisí z kácení a ničení lesů). Iniciativa na vytvoření REDD vzešla z jednání UNFCCC, které se konalo v prosinci 2007 na Bali. Vyjednavači se tenkrát shodli, že detailní podoba programu bude připravena ještě před zahájením konference v Kodani.
Evropská komise v říjnu 2008 zveřejnila sdělení, v němž se zabývá řešením problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů v rámci boje proti změnám klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti, a v němž se zároveň vyjádřila k financování opatření, které s touto problematikou souvisí. Komise v něm navrhuje v kontextu Rámcové úmluvy OSN vytvořit tzv. globální mechanismus pro emise související s lesním hospodařením (Global Forest Carbon Mechanism). Připouští ale, že je v delším časovém horizontu je ještě třeba posoudit, zda se má odlesňování stát součástí systému obchodování s emisními povolenkami.
Ministři životního prostředí tento přistup podpořili na svém prosincovém jednání. Zahrnutí odlesňování do evropského systému obchodování s emisními povolenkami podporoval původně i Evropský parlament. Nyní by měl ale Parlament podpořit usnesení vyplývající z kompromisu mezi evropskými institucemi, který k otázce vytvoření povolenek pro lesní hospodářství zaujímá opatrnější postoj.
Témata:
Za zhruba 20% emisí skleníkových plynů může kácení a ničení lesů a zastavení tohoto trendu je tedy z hlediska boje se změnami klimatu velmi důležité. Vyjednávání se v současné době točí hlavně kolem způsobu financování. Dosud není jasné, zda by se opatření související s odlesňováním měla financovat spíše z veřejných zdrojů nebo pomocí tržních nástrojů.
Michael Zammit Cutajar, předseda jedné z pracovních skupin UNFCCC krátce po skončení prvního kola jednání o nové smlouvě, která má nahradit kjótský protokol, a která se uskutečnila předminulý týden v Bonnu, označil diskusi nad otázkou snižování emisí v důsledku kácení lesů v rozvojových zemích za „pozitivní“.
Postoje jednotlivých zemí k možnému způsobu financování aktivit souvisejících s odlesňováním se ale diametrálně liší, z čehož plyne, že se o všech možnostech bude znovu jednat v červnu, kdy se vyjednavači sejdou v Bonnu podruhé.
Emisní povolenky
O vytvoření systému obchodování s emisními povolenkami pro lesní hospodářství a jeho začlenění do mezinárodní dohody o klimatických změnách usiluje hlavně Austrálie. Tamní ministryně pro klimatické změny Penny Wong minulý měsíc diplomatům OSN řekla, že mezinárodní dohoda o klimatických změnách musí obsahovat finanční program na snižování emisí z kácení a ničení lesů v rozvojových zemích (REDD).
Austrálie navrhuje vytvořit mechanimus, v jehož rámci by vlády mohly vydávat povolenky za aktivity, které sníží emise pod mezinárodně dohodnutou úroveň emisí vznikajících v důsledku odlesňování.
„Je třeba poznamenat, že REDD představuje oblast, v níž postoje Austrálie a Spojených států konvergují,“ říká Wong. Její slova potvrzuje i nový návrh zákona o klimatických změnách, s nímž ve Spojených státech přišli kongresmani Waxman a Markey a jenž počítá s využitím mezinárodních kreditů z programu REDD.
Aktivní je v tomto ohledu také britský princ Charles, který u příležitosti nedávného jednání zemí G20 v Londýně uspořádal setkání světových lídrů, kterého se zúčastnili například italský premiér Silvio Berlusconi, americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Princ Charles tehdy státníky vyzval k přijetí „nouzového balíčku“ pro tropické deštné pralesy.
Ochrana tropických deštných pralesů by podle něj měla být financována jak z prostředků vyspělých zemí, tak i pomocí tržních mechanismů. Mohly by mezi nimi být například zvláštní obligace, které by vydávala buď Světová banka nebo soukromé subjekty s podporou Světové banky.
EU dává přednost financování z veřejných zdrojů
Evropská komise naproti tomu zaujala k možnosti začlenit lesní hospodářství do systému obchodování s emisními povolenkami opatrnější postoj. Rizika jsou podle ní příliš vysoká. Komise je toho názoru, že na stole zůstává stále příliš mnoho nevyřešených otázek týkajících se způsobu monitoringu, ověřování a odpovědnosti a tyto otázky je podle ní třeba vyřešit dříve než se vůbec o začlenění lesního hospodářství do obchodování s emisními povolenkami (ETS) začne uvažovat. A ani v takovém případě podle Komise není možné, že by k rozšíření ETS došlo dříve než v roce 2020.
Komise proto označuje financování z veřejných prostředků jako „nejrealističtější způsob“ boje s odlesňováním a navrhuje za tímto účelem vytvořit globální mechanismus pro emise související s lesním hospodařením, který by odměňoval rozvojové země za omezení emisí prostřednictvím aktivit, které zabrání kácení lesů a jejich ničení.
Evropská komise odhaduje, že má-li se do roku 2020 kácení deštných pralesů snížit na polovinu, budou se roční náklady pohybovat v rozmezí 15-25 miliard eur. Evropská unie by tato opatření měla financovat především z příjmů z aukcí emisních povolenek.
Podobným směrem se ubírá i norský návrh, který vyspělé průmyslové země vyzývá, aby část svých emisních povolenek vydražily a peníze takto získané věnovaly na ochranu tropických deštných pralesů. Tento návrh se sice setkal s nadšeným přijetím ze strany rozvojových zemí, ale potíž je v tom, že zdroj financování by v takovém případě měl mezinárodní a nikoliv národní charakter a není proto příliš pravděpodobné, že by se na něm jednotlivé země byly schopné dohodnout.
Podpora ze strany ekologických sdružení
Zpráva, kterou v Bonnu představilo hnutí Greenpeace upozorňuje, že ve chvíli, kdy by lesní hospodářství bylo neomezeně začleněno do systému obchodování s povolenkami, by mohlo dojít ke zhroucení trhu a propadu cen uhlíku až o 75%.
Nezisková sdružení proto v otázce začlenění lesů do systému obchodování s povolenkami podporují stanovisko Komise.
„Obchodování s kredity na trzích s povolenkami není v případě lesů nutné a nemělo by se povolovat,“ řekl EurActivu ředitel Greenpeace pro oblast politiky lesního hospodářství Sébastien Risso. „Rizika spojená s tímto přístupem jsou příliš vysoká a bude trvat velmi dlouho, než začne poskytovat nezbytné finance. My ale potřebujeme jednat hned a s odvahou.“
Risso uvedl, že by neomezené zavedení kreditů v oblasti lesního hospodářství mohlo mít obrovský negativní vliv na cenu uhlíku. Pokud by se na druhou stranu do systému pustilo jen malé množství těchto kreditů, jak navrhují například ve Spojených státech, celkový dopad na odlesňování by byl velmi malý, dodává.
„V podstatě by tím nikdo nezískal,“ říká Risso. Podle něj na stole leží daleko lepší návrhy. „Greenpeace prosazuje vytvoření fondu, z něhož by se peníze na účinnou ochranu lesů a omezení odlesňování vyplácely peníze hned“.
O dopadech a spravedlnosti emisních kreditů mají své pochybnosti i další neziskové organizace. Sdružení Global Forest Coalition například říká, že trhy s uhlíkem prospívají pouze hrstce znečišťovatelů a jde o plýtvání peněz, které by jinak bylo možné využít na snižování emisí.
„Klimatická krize se stupňuje tak rychle, že musíme okamžitě zastavit odlesňování a vyspělé země států G20 se musí jasně zavázat, že se ujmou vedení a zaváží se k nutnému snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším v rozsahu 80%,“ říká Anne Petermann z americké odnože Global Forest Coalition.
Další kroky:
- 1.-12. června v Bonnu proběhne další kolo rozhovorů UNFCCC o vyjednávacím textu pro jednání v Kodani.
- 8.-17. prosince: Očekává se, že jednání v Kodani vyvrcholí uzavřením nové dohody o klimatických změnách.
