inzerce
Souvislosti:
Evropský parlament vytvořil 25. dubna dočasný výbor pro klimatické změny, čímž přispěl k tomu, že se téma klimatických změn stalo prioritou evropských i mezinárodních jednání. Závěrečná zpráva výboru, která byla přijata dne 4. února 2009, přináší rozsáhlá doporučení pro budoucí evropskou integrovanou politiku v oblasti klimatických změn a nabízí společnou pozici Parlamentu pro mezinárodní klimatické rozhovory.
Zpráva následovala po sdělení Komise k jednání v Kodani, který evropská exekutiva zveřejnila 28. ledna 2009. Sdělení nastiňuje návrhy, jak postupovat při vyjednávání o dokumentu, který má nahradit kjótský protokol.
Témata:
Podle poslanců Evropského parlamentu by EU a další průmyslové země měly stanovit souhrnný cíl snižování emisí oxidu uhličitého ve výši 25 až 40% do roku 2020 a minimálně 80% do roku 2050 v porovnání se stavem v roce 1990.
Tento návrh přichází v době, kdy sílí obavy, že “klimatické změny postupují rychleji a mají výrazně negativnější dopady, než se dříve předpokládalo”. Europoslanci navíc žádají EU, aby zavedla cíl zlepšit účinnost energie o 20% jako legislativně závazný.
Parlament podrobně popsal svá stanoviska v závěrečné zprávě, kterou připravil dočasný výbor EP pro klimatické změny. Zpráva se snažila sladit stanoviska v Parlamentu k jednáním o mezinárodním post-kjótském protokolu. Dokument, který navrhl europoslanec Karl-Heinz Florenz (EPP-ED, Německo), zdůrazňuje, že klimatické změny musí hrát důležitou roli ve všech oblastech politiky a předkládá také široký seznam oblastí, ve kterých by doporučená opatření měla být zavedena.
Jedná se zejména o energetiku, biopaliva, energetickou účinnost, zachycování a ukládání emisí oxidu uhličitého (CCS) a dopravu. Tyto oblasti jsou již upraveny klimaticko-energetickým balíčkem, který byl přijat v prosinci, zpráva však vedle těchto oblastí přidává nově na seznam další sektory jako zemědělství, chov hospodářských zvířat, turistický ruch, zdravotnictví a školství.
Vnější klimatická politika
Poslanci Evropského parlamentu vyzývají, aby nově vznikla “zahraniční politika v oblasti klimatických změn” a upozorňují na klimatické cíle společenství na úrovni jak evropských tak národních diplomatických misí. V rámci vnější energetické strategie europoslanci navrhují vytvořit partnerství v oblasti solární energie se středomořskými státy.
Evropští zákonodárci dále požadují zvýšení dotací rozvojovým zemím tak, aby mohly bojovat s klimatickými změnami a navrhují prosadit požadavky na snižování emisí a adaptační opatření přímo do programů na pomoc rozvojovým zemím jako jejich nedílnou součást.
Vnitřní opatření
Parlament se snaží identifikovat nedostatky v oblasti energetické účinnosti ve stavebnictví. Požaduje, aby všechny nové obytné domy byly energeticky neutrální do roku 2015 a nové obchodní a veřejné budovy do roku 2020.
K budoucímu financování klimatické politiky navrhují europoslanci vytvořit Evropský klimatický fond nebo odpovídající fondy v jednotlivých členských zemích. Vyzvali také evropské vlády a instituce k vytvoření společenství obnovitelné energie a zdůraznili nutnost podpory výzkumu a vývoje technologií v oblasti ekologické dopravy, jako například vodíkové a elektrické pohony, palivové články, hybridní pohony a biopaliva druhé generace.
Parlament také požádal Komisi, aby zvážila možnost vytvoření emisních cílů pro sektor zemědělství.
Evropští poslanci zároveň doporučili různé strategie, které by zapojily veřejnost do boje proti globálnímu oteplování. Proto by podle nich měla Komise připravit komunikační kampaně, které by šířily vědecké poznatky o změně klimatu a nastavily “jednoduché a účinné standardy pro všechny oblasti každodenního života” a také fiskální pobídky, které by veřejnost motivovaly k zodpovědné spotřebě energie.
Europoslanci dále prohlásili, že by členské státy by měly provádět bezplatné energetické audity, které by občanům pomohly snížit spotřebu energie.
Stanoviska:
Poslanec Karl-Heinz Florenz (EPP-ED, Německo), který navrhl závěrečnou zprávu, prohlásil, že díky spolupráci s výbory pro dopravu a ekonomiku a také s energetickým průmyslem je zpráva vyvážená a není “stranicky-politickým manifestem”.
Evropský poslanec Guido Sacconi (PSE, Itálie) vyzval příští Parlament, který nastoupí do funkce po červnových volbách, aby si vytvořil podobný nástroj napříč sektory a nevracel se k politice “škatulkování”.
Romana Jordan Cizelj (EPP-ED, Slovinsko) souhlasí, že výbor musí být inovativní. Podle jejího názoru je potřeba jednat zejména v oblasti energetické politiky, dopravy a průmyslu, nicméně jsou tu i další nové oblasti, jako například únosná těžba dřeva, informační a komunikační technologie a rozvojové programy pro třetí země. “Nakonec budeme muset také změnit svůj životní styl a péči o životní prostředí posunout mezi hlavní hodnoty. Proto je nezbytně nutné informovat a vzdělávat evropské občany,” řekla europoslankyně.
Rebecca Harms (Strana zelených, Německo) nicméně pochybuje o shodě, která za zprávou stojí. Řekla, že slabá role, kterou Evropa sehrála v klimatických jednáních OSN v polské Poznani, ukazuje, že se evropské státy obávají, aby smysl předchozích prohlášení nebyl rozmělňován. Poslankyně argumentuje, že “rozhodnutí, zda se posuneme směrem k udržitelnému životnímu stylu, zatím nepadlo.”
Poslankyně Caroline Lucas (Strana zelených, Velká Británie) prohlásila, že EU dělá příliš málo a příliš pozdě. Podle jejího názoru by Evropa neměla své výsledky porovnávat s tím, čeho dosáhli jiní, ale s tím, co je potřeba udělat. Dodala také, že “v tomto směru jsme stále neúspěšní.”
Chris Davies (ALDE, Velká Británie) zklamaně konstatoval, že ani parlamentní zpráva ani zpráva Komise se nevěnovala snižování populačního růstu. “To, že jsme o této otázce nejednali, je nanejvýš pošetilé,” řekl Davies, který požaduje, aby antikoncepční přípravky byly dostupné všem ženám.
Jens Holm (GEU/NGL, Švédsko) kritizoval, že europoslanci odmítli požadavek na snížení spotřeby masa, přestože podle zprávy je chov hospodářských zvířat odpovědný na 18% všech emisí na světě.
Ministr životního prostředí Martin Bursík, stávající předseda Rady ministrů pro životní prostředí, řekl, že zpráva dále prohloubí evropskou klimatickou politiku a bude spolu s se sdělením Komise k jednání v Kodani, základním kamenem pro unijní pozice při klimatických jednáních v rámci OSN.
V návaznosti na požadavek Parlamentu, aby Komise a členské státy zaujaly roli zprostředkovatelů na bilaterální úrovni jednání o post-kjótské smlouvě, Bursík ujišťuje, že Evropská unie zůstane i nadále “aktivní”. EU bude podle jeho slov co nejtěsněji spolupracovat se Spojenými státy na provázání trhů s emisními povolenkami a získá tak zdroje pro efektivní dlouhodobou klimatickou politiku.
Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas oceňuje, že výbor pokračuje stejným směrem jako Evropská komise, která své návrhy nastínila v dokumentu o nové celosvětové klimatické dohodě. Zdůraznil, že má-li mít být jednání v Kodani úspěšné, bude třeba více investovat do zdrojů, zejména v rozvojových zemích. Zároveň dodal, že podle názoru Komise by třetina investic měla pocházet z obchodování s emisními povolenkami.
Další kroky:
19. – 20. března 2009: Vrcholní představitelé členských států a vlád budou diskutovat o pozici Unie při mezinárodních klimatických jednáních
7. – 28. prosince 2009: Konference OSN o klimatických změnách v Kodani.
