inzerce
Holger Krahmer, německý poslanec z Aliance liberálů a demokratů, podporuje přepracování směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) a ve středu svým kolegům z Výboru pro životní prostředí představil své návrhy.
Krahmer se ve svém návrhu snažil zkombinovat představy poslanců a členských států, aby bylo možné dosáhnout shody. Pokud by takto revidovaná směrnice prošla, kolem 52 tisíc podniků by muselo získat od národních úřadů povolenky na znečišťování ovzduší, půdy nebo vody.
Krahmerův návrh směrnice o průmyslových emisích (IED), která by měla upravit znění sedmi již existujících směrnic včetně IPPC či směrnice pro velké tepelné elektrárny (LCPD), má existující pravidla spojit do jednoho textu, umožnit flexibilnější implementaci a zlikvidovat legislativní „mezery“.
Krahmer ze svého návrhu vypustil obávanou Evropskou bezpečnostní síť, která by stanovila velice nízké závazné emisní limity pro průmyslové podniky a kterou poslanci do směrnice dodali v prvním čtení. Členské státy totiž na vidinu Evropské bezpečnostní sítě reagovaly velice negativně, nelíbila se jim představa, že by Brusel ovlivňoval jejich pravomoc udělovat povolenky. „Pokud uvážíme pozice členských států, musíme být ve svých návrzích střídmí,“ podotkl Krahmer s tím, že Evropská bezpečnostní síť Radou zcela určitě neprojde.
Návrh členských zemí pak podle poslance připomíná spíše než legislativu „soupis výjimek“. „Proč legislativu děláme? Nemůžeme přece nechat členské státy, aby si nadále dělaly, co chtějí,“ prohlásil Krahmer a dodal, že nová legislativa by měla především eliminovat „skuliny“, které doposud umožňovaly národním státům uplatňovat celou řadu výjimek.
S ohledem na postoj členských zemí vytvořil Krahmer návrh, který již nezavádí obecné emisní limity, ale přizpůsobuje se rozdílnosti různých průmyslových odvětví. Evropská komise bude nejspíš muset vyšetřit, zda podniky v jednotlivých sektorech průmyslu používají nejlepší možné dostupné technologie a jaký má jejich činnost dopad na životní prostředí. Podle výsledků šetření bude posléze možné diskutovat o celoevropských emisních limitech.
„Bude to tvrdý boj, protože opozice je velice silná,“ sdělil Krahmer EurActivu. Poslanec však věří, že je možné kompromisu dosáhnout.
Krahmer také uznal, že instalace nových průmyslových technologií je velice náročná a nákladná záležitost. „Směrnici již zde máme deset let, a stále není implementovaná,“ řekl. „Po této zkušenosti je teď pravý čas přijít s něčím novým.“
Názory poslanců na problematiku se značně různí. Socialisté a zelení většinou podporují zavedení všeobecných emisních limitů, zatímco pravici a lidovce jednotné stanovisko nepojí. Někteří pravicoví poslanci totiž sdílejí opoziční postoje svých národních vlád. Pokud se však má Krahmerův návrh stát oficiálním postojem Parlamentu, musejí jej poslanci odsouhlasit kvalifikovanou většinou.
Otázkou zůstává, jak by vypadalo rozhodování o případných emisních limitech. Zda by Komise jednala s členskými státy v rámci procedury komitologie, nebo by instituce zvolily proceduru „spolurozhodování“, kdy se k problému musí vyslovit poslanci.
