inzerce
„Pokud se světový energetický mix nezmění, fosilní paliva budou do roku 2050 pokrývat zhruba 85 % spotřeby, což bude mít za následek 50% nárůst emisí skleníkových plynů a zhoršení ovzduší ve městech,“ píše se ve zprávě k budoucímu vývoji životního prostředí, kterou včera vydala OECD.
Světová ekonomika má být do roku 2050 čtyřnásobně větší než dnes a spotřeba energie má vzrůst o 80 %. Pokud jde o složení energetického mixu, zpráva nepočítá s výraznějšími změnami.
Fosilní paliva, mezi něž patří ropa, uhlí a zemní plyn, mají tvořit 85 % energetického mixu, obnovitelné zdroje včetně biopaliv se na něm mají podílet 10 % a zbytek energie má pocházet z jádra.
OECD předpovídá, že vzhledem k takto významné závislosti na fosilních palivech vzrostou emise oxidu uhličitého v důsledku spotřeby energií o 70 % a do roku 2100 se teplota planety zvýší o 3 až 6°C. Podle závěrů z Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu přitom již při zvýšení teploty o 2°C dojde na Zemi k nevratným změnám.
Nejvyšší emise v historii
Světové emise v energetickém sektoru dosáhly v roce 2010 historického maxima. Do ovzduší bylo navzdory zpomalení světové ekonomiky a poklesu průmyslové výroby vypuštěno 30,6 gigatun CO2.
Pokud vlády nepřijmou proti změnám klimatu žádné nové kroky, spotřeba na hlavu poklesne do roku 2050 o 14 %.
Nejde ale jen o ekonomické náklady. V důsledku vyššího znečištění vzroste i počet předčasných úmrtí, a to až na 3,6 milionů ročně (oproti dnešnímu stavu jde o zhruba dvojnásobek).
Až o 55 % vzroste poptávka po vodě, bude docházet k bojům o vodní zdroje, 40 % světové populace bude žít v oblastech s nedostatkem vody a dojde k vyhynutí až 10 % živočišných a rostlinných druhů.
Pokud chce svět nejhorším scénářům zabránit, musí nejpozději v roce 2013 se změnami klimatu něco dělat, říká dále zpráva OECD. Podle materiálu musí vzniknout globální trh s uhlíkem, musí dojít k výraznému poklesu emisí v sektoru energetiky a je třeba investovat do výzkumu všech nízkonákladových technologií včetně energie z biomasy nebo zachycování a ukládání uhlíku do geologických formací (technologie CCS).
Uhlíkové trhy
Pokud by došlo k tomu, že nová mezinárodní dohoda vstoupí v platnost až v roce 2020 a uhlíkový trhy nebudou propojené, bude muset svět k udržení nárůstu teploty pod 2°C začít po roce 2020 snižovat emise výrazně rychleji, aby zanedbání v předchozích letech dohnal.
Závazky ke snižování emisí skleníkových plynů, k nimž se dnes státy hlásí, nejsou podle OECD dostatečné.
Materiál dále uvádí, že k vyšším investicím do nízkoemisních technologií začne docházet ve chvíli, kdy bude cena uhlíku předvídatelná a bude stanovována pomocí tržních mechanismů na uhlíkových trzích nebo pomocí uhlíkových daní.
Za nejlevnější klimatickou politiku OECD označila propojení národních a regionálních uhlíkových trhů a tím k vytvoření světové ceny uhlíku.
(Reuters/EurActiv)
