inzerce
Slyšení bývalého komisaře pro výzkum a nynějšího kandidáta na post komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika se neslo v uvolněné atmosféře. Slovinský kandidát dokonce od členů parlamentního výboru pro životní prostředí za své odpovědi několikrát sklidil potlesk.
Designovaný komisař uvedl, že poté co se přes Vánoce seznámil s politikami EU v oblasti životního prostředí, má nyní představu na co by se rád zaměřil. Komise podle něj musí k životnímu prostředí zaujmout „holistický“ postoj, neboť otázky životního prostředí výrazně zasahují i do portfolií ostatních komisařů. Potočnik prý dokonce již navrhl uspořádat „společné schůzky kabinetu“, od kterých si slibuje, že se díky nim otázky životního prostředí promítnou i do ostatních politik.
Pokud jej poslanci podpoří, bude mít Potočnik na starosti méně oblastí než jeho předchůdce Stavros Dimas. S druhou Barrosovou komisí dochází totiž v jeho portfoliu k několika změnám. V první řadě z působnosti komisaře vypadne celá problematika klimatických změn a ochrany ovzduší, které od nynějška budou spadat pod samostatné portfolio pro změny klimatu (na starosti by jej měla mít Dánka Connie Hedegaard) a za druhé, z Potočnikova portfolia mizí problematiky jako jsou biotechnologie, pesticidy a zdraví.
Hlavní priority
Slovinský kandidát zveřejnil svou hlavní vizi ještě před samotným slyšením. Ochrana životního prostředí podle něj „dává smysl ze sociálního, ekonomického i podnikatelského hlediska“. Hlavními cíli jeho pětiletého mandátu se mají stát účinné využívání zdrojů, ochrana rozmanitosti živočišných druhů (biodiverzita) a správná implementace stávající evropské legislativy v oblasti životního prostředí. Potočnik chce politiku životního prostředí nejen posunout v žebříčku evropských politik, ale také jí vyvést ze stínu klimatické agendy.
Životní prostředí a hospodářský růst nejsou v rozporu
Ruku v ruce musí jít environmentální politika také s hospodářským růstem a tvorbou pracovních míst. To je vize, kterou by rád během své práce v Komisi naplnil. Podle designovaného komisaře není možné kvůli hospodářské krizi odsouvat otázky životního prostředí do pozadí. „Investicemi do životního prostředí klademe důraz na tvorbu pracovních míst,“ uvedl. „Ochranu životního prostředí“ by komisař rád nahradil novou interpretací, kterou je „zhodnocování životního prostředí“.
Důraz chce klást také na účinnější využívání zdrojů. Poslancům sdělil, že by rád přerušil vazbu mezi hospodářským růstem a využíváním zdrojů. Potočnik je v této otázce zastáncem pevných cílů. V této souvislosti uvedl, že „otázkou není jak, ale jak moc“. Kandidát na komisaře doufá, že dojde k „třetí průmyslové revoluci“ kdy negativní dopady na životní prostředí budou započítávány do ceny výrobků a spotřebitelé si tak budou za ekologicky náročnější produkty muset připlatit.
EU může v ochraně živočišných a rostlinných druhů přidat
Slovinský kandidát přiznává, že dosavadní evropská politika na ochranu živočišných a rostlinných druhů (ochrana biodiverzity) příliš účinná není a že se jedná o „velkou výzvu“. Účinný může podle něj být v tomto ohledu jedině holistický přístup zahrnující více sektorových politik. Potočnik chce proto usilovat o to, aby se biodiverzita stala součástí příštího sedmiletého evropského rozpočtu na léta 2013-2020.
Nové legislativní plány v této oblasti designovaný komisař nemá. Velkou výzvu podle něj představuje implementace dosavadní legislativy a doplnění chybějících článků jako je například legislativa na ochranu půdy. Bude podle něj třeba také shromáždit nová data a zlepšit tak naše znalosti o životním prostředí.
Nová implementační agentura?
Poslanci se Potočnika ptali, jak by chtěl reálně dosáhnout lepší implementace evropské legislativy do národních právních řádů. Slovinský kandidát během slyšení sice opakovaně prohlásil, že je „implementace na (jeho) seznamu vysoko“, ale zároveň přiznal, že „skutečné pravomoci mají členské státy“. Chtěl by proto v členských státech vytvořit „kapacity“, které by vládám s implementací pomohly.
Novým nástrojem by se mohla stát zvláštní evropská agentura dohlížející na implementaci evropské legislativy v oblasti životního prostředí. Možností jejího vzniku se podle Potočnika nyní zabývá Evropská komise, která by své stanovisko měla vydat v březnu 2010.
Ochrana vody a půdy
Poslanci byli zvědaví také na Potočnikovy priority v politice ochrany vody a vodních zdrojů a půdy. Pokud jde o vodu, kandidát na komisaře s žádnou novou revizí legislativy nepočítá. Dodal ale, že by rád vyhodnotil, jak daleko Evropská unie v hospodaření s vodou došla. Následně chce představit plán, ve kterém by se zaměřil na úspory, dostupnost a odolnost vůči změnám klimatu.
Naznačil také, že by Komise v budoucnu mohla přijít s některými kroky zaměřenými na stranu poptávky. Cenou vody ani šetřením se podle něj totiž evropská exekutiva zatím dostatečně nezabývala.
Jednou z Potočnikových hlavních priorit by se mělo stát přijetí Rámcové směrnice o ochraně půdy (poprvé navržené v roce 2006), kterou některé členské státy v Radě v minulosti zablokovaly s odůvodněním, že by znamenala nadměrné náklady a mizivé přínosy. Slovinský kandidát k tomu ale uvedl, že o stažení směrnice nemůže být ani řeč. „Subsidiarita nemůže být důvodem k nečinnosti,“ prohlásil na adresu Německa, které v minulosti vyjadřovalo obavy, že by směrnice příliš zasahovala do národních pravomocí.
Čeká nás směrnice o lesích?
K tématu odlesňování Potočnik uvedl, že problematika lesů je úzce propojena s otázkou biodiverzity a hraje také důležitou roli v boji se změnami klimatu. Komise by podle jeho slov měla brzy přijít s konzultací k ochraně lesů. Na základě této konzultace a dosavadních návrhů týkajících se adaptace na změny klimatu pak podle něj Komise bude mít dostatek podkladů k rozhodnutí, zda EU potřebuje zvláštní směrnici na ochranu lesů.
