inzerce
Emirát Abú Dhabí, v němž má nové město vyrůst, by se měl podle propagátorů jeho výstavby stát „novým Silicon Valley“ pro vývoj zelených technologií. Masdar by měl být domovem 1.500 firem zaměřených právě na ně, univerzity a také 40 tisíc obyvatel (přičemž dalších 50 tisíc tam má jen pracovat). Tento koncept byl představen na Open Days v Bruselu (série konferencí a seminářů zaměřených na regionální politiku pořádaná Komisí).
„Masdar ukáže, co všechno je v enviromentálních technologiích možné,“ tvrdí Sanad Ahmed, jeden z hlavních manažerů projektu, který dodává, že město má být ze 100 % závislé na obnovitelných zdrojích energie, nevypustí víc CO2, než absorbuje (bude „uhlíkově neutrální“) a nevyprodukuje žádný odpad.
Evropská unie se na podobné projekty v poslední době dívá s neskrývaným zájmem – města jsou totiž odpovědná zhruba za dvě třetiny emisí vypuštěných v Unii do ovzduší a představují tak hlavní překážku (respektive výzvu) při dosahování ambiciózních klimatických cílů. Připomeňme, že EU chce do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 %.
Například Steve Fludder, viceprezident General Electric, uvedl, že „většina technologií plánovaných pro Masdar je použitelná i pro evropská města“ s jediným rozdílem: ta by se na ně musela předělávat.
Mnoho evropských měst už rozjelo vlastní iniciativy zaměřené na snižování energetických ztrát. Například ve Varšavě pracují na energetických úsporách už posledních pět až sedm let, pochlubil se tamní starosta, a to především u veřejné dopravy a zpracování odpadů. Starosta španělského města Motril zase prosadil výměnu pouličního osvětlení (úspora 45 %) a optimalizaci klimatizací ve veřejných budovách. Anglický přístav Dunkerque v roce 2004 vytvořil „termografickou mapu“ města, kde se každý majitel domu mohl přesvědčit o jeho tepelných ztrátách.
Starostové se shodli, že evropská podpora regionů a měst zaměřená na vývoj nových technologií slibujících úspory a na vzdělávací projekty obyvatel bude pro splnění unijních klimatických cílů klíčová.
