inzerce
Souvislosti:
Letos v prosinci mají být v Kodani uzavřena mezinárodní jednání o nové celosvětové dohodě o klimatických změnách, která by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol.
O konkrétní podobě dokumentu začaly země podepsané pod Rámcovou úmluvou OSN o klimatických změnách (UNFCCC) jednat na přelomu března a dubna v Bonnu.
Rusko je po Číně a Spojených státech třetím největším světovým znečišťovatelem. Kjótský protokol země nakonec podepsala v roce 2004 po zdlouhavé diskusi zda by měla přijmout nějaký závazný emisní cíl.
Témata:
Vláda Vladimira Putina minulý měsíc schválila návrh klimatické politiky a ukončila tak dlouho trvající ticho panující kolem jejích záměrů v oblasti klimatických změn. Oficiální politika se dosud přitom soustředila na to, jak nedopustit aby tato politika ohrozila hospodářský růst.
Ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv uvedl, že dokument přichází jak s prognózou, jaký dopad bude mít globální oteplování na Rusko, tak s návrhy jak by vládní politiky měly usnadnit adaptaci na změny klimatu. Ministr vládu seznámil s obsahem dokumentu 23. dubna.
Trutněv zdůraznil, že politika zaměřená na snižování emisí ve skutečnosti může ruské ekonomice pomoci. „Ekonomika se v budoucnu bude vyvíjet ve zcela odlišných klimatických podmínkách, a proto musíme klimatický změny zohlednit,“ uvedl ministr podle deníku Moscow Times na tiskové konferenci.
Politický dokument vyzývá k uskutečnění takových strukturálních změn v ekonomice, které by jí umožnily se přizpůsobit novým extrémním podmínkám a pomohly by zmírnit změny klimatu.
Podle ekologického sdružení Bellona jsou součástí těchto nových priorit také udržitelné využívání přírodních zdrojů a příklon k energeticky účinným technologiím a obnovitelným zdrojům. Trutněv navíc podle Moscow Times uvedl, že se pokuty za znečištění mohou vzrůst až na dvacetinásobek.
Po jednání vlády premiér Vladimir Putin vyzval k sestavení národního akčního plánu pro boj s klimatickými změnami, který by se zaměřil na zdroje a energetickou účinnost. Zdůraznil dále, že je třeba problém vyřešit na mezinárodní úrovni a Rusko „zaujme zodpovědný přístup ke své politice a opatřením“. Uvedla to Anna Korppoo, analytička Finského institutu mezinárodních vztahů (FIIA).
Prioritou je adaptace na změny klimatu
V přípravách ruského plánu vidí evropští pozorovatelé povzbudivý náznak, že země začíná projevovat ochotu snižovat emise skleníkových plynů. Klimatické změny v současné době nepatří v Rusku mezi veřejně diskutovaná témata a lidé o jejich možných dopadech mají obecně nízké povědomí.
„V minulosti se řada dobrých iniciativ zasekla v soukolí ruské byrokracie a díky nedostatku pozornosti na nejvyšší politické úrovni opět zapadla. V tomto výjimečném případě, kdy problematika zaujala i premiéra Putina, se dá očekávat, že v ruské diskusi může dojít k novému vývoji, zejména ve chvíli, kdy tyto pozitivní signály z Ruska ocení i další země G8 (zejména Spojené státy) a světová média.
Ekologická sdružení ale upozorňují, že plány Kremlu se zaměřují spíše na adaptační opatření než na snižování emisí skleníkových plynů.
„Dokument se obecně zabývá otázkou jak by se Rusko mělo přizpůsobit změnám klimatu, ne tím jak by mělo bojovat proti klimatickým změnám, což je téma, které řeší zbytek světa,“ říká Kristin Jørgensen, vedoucí ruské pobočky ekologického sdružení Bellona.
Plán bez emisních cílů
Obsah dokumentu byl po celou dobu jeho příprav pečlivě utajován a veřejnosti má být teprve představen. K přípravě dokumentu navíc nebyly přizvány žádná ekologická ani občanská sdružení.
Samotný plán nedává žádné informace o tom, s jakým plánem na snižování emisí skleníkových plynů Rusko vstoupí do kodaňských jednání, na nichž se státy mají v prosinci dohodnout o nové mezinárodní dohodě. Dokument nepřichází ani s žádnými cíli, ani s žádnými konkrétními závazky nebo termíny.
„Nepřijali žádné tvrdé stanovisko. Dali na papír pouze nějaké koncepční myšlenky a své karty mají pořád schované v ruce,“ říká Fraser Cameron, ředitel EU-Russia Centre.
Malá očekávání
EU bude s Ruskem jednat na konci tohoto týdne (21.-22. května) v Chabarovsku a mezinárodní jednání o klimatických změnách budou vysoko na programu jednání. Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov ale EurActivu sdělil, že od summitu EU-Rusko žádné hmatatelné výsledky neočekává.
„Zatím jsme si nevšimli, že by docházelo k nějakému významnému mezinárodnímu konsensu s výjimkou toho, že všichni uznávají, že je třeba něco dělat,“ uvedl Čižov.
Velké naděje na posun v jednáních nedává ani český prezident Václav Klaus známý pro své odmítání klimatických změn jako takových, který evropskou delegaci na jednáních v Chabarovsku povede.
Evropská unie je v současné době jediná, kdo se do roku 2020 zavázal přijmout závazné emisní cíle. Mnoho zemí ale o svých cílích nyní itenzivně debatuje.
Otázka, do jaké míry je Rusko ochotné nějaký závazný cíl přijmout, zůstává tedy dále nezodpovězena. Podle zprávy Finského institutu mezinárodních vztahů z 4. května Rusko považuje růst emisí za přirozenou součást hospodářského růstu a nemusí být proto stanovení závazných cílů nijak nakloněné. Podle institutu se Rusko může v novém režimu pokusit získat status rozvíjející se ekonomiky, což by mu umožnilo zachování stávajících vládních priorit.
Rusko ovšem může také se stanovením emisního cíle souhlasit v případě, že jí země UNCCC dovolí využít přebytku povolenek z 90. let, kdy se ruská ekonomika prudce propadla a s tím došlo i k poklesu emisí, píše se v analýze FIIA.
Stefan Singer ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ale takovým optimismem nehýří. Spíše se obává, že Rusko na jednání v Kodani přijde na poslední chvíli s nějakými dodatečnými požadavky.
„Zkušenosti nám říkají, že Rusko přijde vždycky za pět minut dvanáct s nějakými směšnými požadavky,“ řekl Singer EurActivu v nedávném rozhovoru. „Došlo k tomu už několikrát – v Kjótu, Montrealu, v Indii – pokaždé. A nejde jen o klima, týká se to všeho, protože Rusko OSN chápe jako samoobsluhu, kam každý přijde a vezme si co chce.“
„Nikdo bohužel Rusko nebere příliš vážně. Nikdo neví, co se v Rusku děje. Je to velká krabice, do které není vidět,“ dodal.
Další kroky:
- 1.-12. června 2009: Další kolo vyjednávání zemí UNFCCC v Bonnu by mělo připravit vyjednávací dokument pro kodaňská jednání.
- 8.-17. prosince 2009: Očekává se, že kodaňská jednání vyvrcholí přijetím nové dohody o změnách klimatu.
