inzerce
Ministři životního prostředí a ministři zodpovědní za oblast energetiky se dnes sejdou k třídennímu neformálnímu jednání, na němž se mají dohodnout co by Evropa měla udělat pro to, aby změnila povahu svého hospodářského růstu tak, aby se v budoucnu opíral o udržitelnou spotřebu a využívání nízkoemisních technologií. Podklady pro jednání ministrům připravil Stockholmský institut životního prostředí, který říká, že by se Evropská unie měla soustředit na podporu inovací a energetické účinnosti.
Podle švédského ministra životního prostředí Andrease Carlgrena se ministři budou zabývat primárně dvěma tématy: opatřením v oblasti klimatických změn a snižováním závislosti EU na dovozu fosilních paliv vytvořením „nových energetických systémů“.
„Třetí výzvu představuje otázka, jak s pomocí těchto velkých změn posílit konkurenceschopnost a inovace, a to jak z pohledu klimatického systému tak energetiky,“ dodal ministr.
Carlgren uvedl, že předběžné závěry připravené švédským předsednictvím vyzývají ke koordinaci politických opatření v několika oblastech. Má-li ke změnám dojít, bude třeba využít hospodářské politiky (včetně zdanění) ale také politik v oblastech jako jsou vzdělávání nebo výzkum a vývoj.
Švédsko by navíc rádo, aby tyto priority odrážela také Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost. Nová strategie by podle něj měla obsahovat silný environmentální pilíř a ten by se měl dokonce stát jejím ústředním bodem. Švédsko tento návrh předloží v říjnu ministrům zodpovědným za konkurenceschopnost.
Dříve než obě skupiny ministrů zasednou za společný jednací stůl dojde ale k odděleným jednáním. Ministři pro energetiku se budou dnes zabývat energetickou účinností a možným obsahem Akčního plánu energetické účinnosti, který má v listopadu zveřejnit Evropská komise.
Švédské předsednictví by také rádo dosáhlo pokroku v jednání o směrnicích o energetickém štítkování, energetické účinnosti budov a značení pneumatik. Touto agendou se zabývalo i české předsednictví, ale k žádnému výraznějšímu posunu nedošlo (EurActiv 16.7.2009).
Ministři životního prostředí se na svém odděleném setkání mají zabývat klimatickými změnami a pozicí Evropské unie pro mezinárodní jednání o změnách klimatu.
Švédsko by rádo pokročilo v otázce finančních kritérií, která by umožnila porovnávat úsilí, které země vynakládají na snižování emisí skleníkových plynů. Chce tak potvrdit vedoucí roli Evropské unie při jednáních o mezinárodní dohodě o klimatických změnách, která by měla být uzavřena letos v prosinci.
Carlgren dodal, že ve zbývajících měsících lze čekat velmi tvrdá vyjednávání. Celá EU by se podle něj měla spojit a vyvíjet tlak na vyspělé i rozvojové země a přimět je k odpovídajícímu omezení emisí skleníkových plynů.
Potvrzuje to i náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík, který bude na neformálních jednáních v Åre zastupovat Českou republiku. "Jednání nebudou jednoduchá. Aby měla budoucí dohoda smysl, musí se k ní jednoznačně a s konkrétními závazky zapojit také země jako je Čína, USA nebo Indie,“ říká.
