inzerce
Souvislosti:
Mezi evropskými politiky panuje shoda, že přechod na nízkoemisní ekonomiku není pouze předpokladem úspěšného boje s klimatickými změnami, ale také příležitostí jak si evropský průmysl může ve světové konkurenci udržet konkurenceschopnost. Hospodářská krize ale vyvolává obavy, že se investice do vývoje nových technologií díky v důsledku vážné finanční situace zpomalí.
Sir Nicholas Stern vydal v říjnu 2006 zprávu, která měla na politiku v oblasti klimatických změn velký vliv. Sternova zpráva tvrdí, že pokud budou přijata taková opatření, která by pomohla udržet globální oteplování pod kontrolou, budou jejich náklady daleko nižší než následný boj s dopady změn klimatu. Zpráva vyzvala země celého světa (včetně rychle se rozvíjejích ekonomik jako je Čína nebo Indie) aby na problém globálního oteplování reagovaly takovými nástroji jako jsou obchodování s emisemi, adaptační opatření, zastavení odlesňování nebo technologická spolupráce.
Konzultační společnost McKinsey poprvé zveřejnila svou nákladovou křivku snižování emisí skleníkových plynů v lednu 2007. Důvodem byla snaha přispět do mezinárodní diskuse o nákladově nejefektivnějších technologiích potřebných k dosažení různých emisních cílů.
Nová zpráva společnosti McKinsey, která nese název „Cesty k nízkoemisní ekonomice“, přichází s ještě komplexnější nákladovou křivkou, která analyzuje více než 200 možných způsobů snižování emisí v 10 sektorech a 21 regionech.
Témata:
Poradenská firma odhaduje, že mají-li emise být o 30% nižší než v případě, že se žádná opatření nepodniknou a má-li se zamezit nadměrnému (a nebezpečnému) globálnímu oteplení, je třeba do roku 2020 v celosvětovém měřítku investovat 530 miliard eur. Má-li se svět tomuto nepříznivému scénáři vyhnout, do roku 2030 musí celkové investice dosáhnout 810 miliard eur.
Zpráva ale upozorňuje, že s opatřeními je třeba začít ihned a má-li být dosaženo nutného omezení emisí, je třeba k nim přistoupit v celé řadě sektorů zároveň. Každý rok zpoždění podle studie jednak zvyšuje emise a jednak ekonomiku do budoucna posouvá na vyšší emisní dráhu.
Zpráva obsahuje globální nákladovou křivku snižování emisí skleníkových plynů s jejíž pomocí srovnává různé cesty, po nichž bylo při nákladech nižších než 60 euro za tunu emisí možné přejít na nízkoemisní ekonomiku. Identifikuje zároveň tři sektory, v nichž je možné emise z hlediska nákladů snižovat nejefektivněji.
Největšího snížení v rozsahu 14 gigatun (Gt), což odpovídá 40% celosvětového potenciálu, je možné dosáhnout díky návrhům vozidel, elektrických zařízení a budov s nižší spotřebou energie, píše se ve zprávě společnosti McKinsey. V těchto oblastech mají investice v čase také největší návratnost.
O další třetinu (o 12 Gt) je možné snížit emise v energetickém sektoru – přechodem na obnovitelné zdroje energií (větrnou, solární nebo biopaliva) a vybavením uhelných elektrárech technologií na zachycování a ukládání emisí (CCS), říká studie. Podobně rozsáhlých úspor je pak možné dosáhnout zastavením odlesňování v rozvojových zemích a podporou přirozené absorpční schopnosti vysazováním nových lesů.
Oproti Sternově zprávě z roku 2006, která odhadla, že náklady nečinnosti se budou pohybovat mezi 5 a 20% celosvětového HDP, zpráva McKinsey uvádí, že investice do přechodu na nízkoemisní ekonomiku budou významně nižší, podle nejoptimističtějšího scénáře mohou být dokonce pouze 0,5% HDP.
Studie navíc identifikuje další výrazné příležitosti, kde může ke snížení emisí dojít. Jedná se ale o sektory, v jejichž případě by byla implementace s největší pravděpodobností příliš nákladná. Zpráva uvádí například využití CCS i v jiných sektorech než v elektroenergetice nebo snížení energetické náročnosti výrobních procesů. Další oblastí s velkým potenciálem pro snižování emisí je změna životního stylu, což by znamenalo například omezit konzumaci masa nebo využívání menších aut. Oba tyto kroky mohou emise výrazně snížit, říká zpráva společnosti McKinsey. Přiznává ovšem, že se taková tvrzení obtížně kvantifikují.
Zpráva o uvedená zjištění neopírá žádné politické doporučení, ale zástupci firem a neziskových organizací, které se na výzkumu podíleli, se u příležitosti zveřejnění zprávy shodli na tom, že dokument představuje dobrý základ pro mezinárodní dohodu o klimatických změnách. Studie zdůrazňuje, že je zapotřebí aby se do boje s klimatickými změnami zapojily všechny země a sektory. Firmy a neziskové organizace, které se na jejím vzniku podílely jsou přesvědčeny o tom, že dosažení celosvětové dohody je imperativem pro tento rok.
