inzerce
Skupina deseti neziskových organizací, mezi něž patří například Greenpeace, Světový fond na ochranu divoké přírody (WWF) nebo Přátelé Země (FoE), včera vyjádřila znepokojení z plánovaných změn v Evropské komisi. Neziskovky se obávají, že vznik nového komisaře pro klimatické změny oslabí generální ředitelství Evropské komise pro životní prostředí (DG Environment)
Generální ředitelství (DG) Komise jsou zodpovědná za přípravu legislativních návrhů. Jeden eurokomisař se opírá o práci jednoho nebo dvou DG.
„Boj s klimatickými změnami je pro ekosystémy, na nichž jsou lidé a ekonomika závislí, zcela zásadním faktorem, ale zdaleka ne jediným,“ píše se v dopise určené členům Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu, který v lednu bude vést slyšení s kandidáty na komisaře pro životní prostředí a klimatické změny.
„Nesmíme dopustit, aby vznikl dojem, že [s ohledem na boj proti změnám klimatu] aktivity v oblastech jako je biodiverzita, ochrana půdy, vody, apod. mohou polevit. Právě naopak: úsilí se právě kvůli změnám klimatu musí zvýšit“, dočteme se dále.
Nové DG nechceme
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na podzim oznámil, že vzhledem k naléhavosti problematiky klimatických změn vznikne v jeho druhé Komisi vedle komisaře pro životní prostředí ještě jedno portfolio speciálně zaměřené právě na změny klimatu. Neziskovky mají ale strach, aby nedošlo k dělení pravomocí stávajícího DG Environment, o jehož práci se do nynějška opíral komisař pro životní prostředí. Vyzývají proto poslance, aby vyjádřili nesouhlas s případným přesouváním důležitých pravomocí pod potenciální nové generální ředitelství pro klimatické změny (DG Climate Action).
Obávají se totiž, že pokud by DG Climate Action vzniklo, mohlo by dojít k umělému oddělení problematiky klimatických změnami od politik na ochranu životního prostředí. Změny klimatu a jejich vliv na schopnost ekosystémů zmírňovat jejich dopady a přizpůsobovat se jim jsou ale spojené nádoby, upozorňují zelené neziskovky. Vznik nového zvláštního DG, které by uvnitř Evropské komise mělo klima na starosti, by z toho důvodu podle nich bylo neefektivní.
Zhoršily by se tím prý vyhlídky na účinné začlenění boje se změnami klimatu do dalších (sektorových) politik Evropské unie (např. zemědělství, energetiky, dopravy, rozvojové pomoci, apod.). Podle neziskovek hrozí, že bez těsné spolupráce klimatické a environmentální agendy mohou být přijímána opatření, která jsou sice na jedné straně vedena s cílem zmírnit změny klimatu, ale na druhé straně mohou ohrožovat ekosystémy.
DG Environment může dobře sloužit oběma komisařům – jak komisaři pro životní prostředí, tak komisaři pro klimatické změny – podobně, jako je tomu dnes v případě generálního ředitelství pro energetiku a dopravu (DG TREN), píše se v dopise poslancům.
Slyšení nových komisařů se plánuje na leden
Komisařem pro životní prostředí se má podle seznamu, který koncem listopadu představil předseda Komise Barroso, stát bývalý slovinský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik, komisařkou pro klimatické změny bývalá dánská ministryně životního prostředí (a donedávna i hlavní vyjednavačka mezinárodní klimatické dohody v Kodani) Connie Hedegaard.
K tomu, aby mohli být do své funkce jmenováni, musí ale ještě úspěšně projít slyšením před parlamentním Výborem pro životní prostředí, které je naplánováno na leden. Potočnik se poslancům představí v Bruselu 13. ledna, Hedegaard o dva dny později (15. ledna).
Slyšení před parlamentními výbory, které jsou z hlediska jejich budoucích portfolií relevantní, musí absolvovat všichni kandidáti na komisaře. Pokud by někdo z kandidátů při slyšení neuspěl, Evropský parlament neudělí novému kabinetu důvěru a hledání vhodného kandidáta musí pokračovat.
