Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Jan Pretel: Lidem z MŽP jsou souvislosti cizí


Zdroj: archiv Jan Pretela

22.12.2009
„Jdou na to hodně zeleným přístupem a souvislosti jsou jim cizí,“ říká v rozhovoru pro EurActiv klimatolog Jan Pretel o práci úředníků z Ministerstva životního prostředí na klimatické agendě. Výsledky kodaňské konference odsuzuje – vznikla podle něj jen „bezzubá formální deklarace“.

inzerce

Zkrácenou verzi rozhovoru s Janem Pretelem si můžete přečíst zde.

  • Začneme tedy tím nejaktuálnějším tématem: Je podle Vás dohoda z Kodaně bezcenným cárem papíru nebo prvním krokem správným směrem, jak o ní mluví někteří politici?

Tak rozhodně není prvním krokem správným směrem, protože ten už byl učiněn kdysi dávno. Jsem sice zklamán, ale na druhou stranu jsem to trošku očekával. Kodaň byla nastavena jako určitý mezník – už na konferenci v roce 2007 na Bali – nicméně během těch dvou let proběhlo asi 20 týdnů jednání, které nepřinesly žádný hmatatelný posun. Kodaňská očekávaní tedy nebyla moc velká ale, že vznikne takový – jak vy jste to nazval – cár papíru, to jsem opravdu nečekal. Je to pouze bezzubá formální deklarace.

  • Nabízí se otázka, koho z toho vinit. Z Velké Británie se ozvaly velmi kritické hlasy na adresu Číny...

Určitě to nelze brát takhle jednobarevně. Je pravda, že Čína odmítla ten mezinárodní monitoring, ale samozřejmě, pokud říkáte „A“, musíte říct i „B“. Podle mého je vina z velké části také na Spojených státech. Obama přece před svým zvolením hlásal, že prosadí 40% snížení emisí CO2, a teď z USA slyšíte o 17 % do roku 2020, ale ve srovnání s rokem 2005. Pokud to vztáhnete k roku 1990, nezbude prakticky žádná redukce. A pak Obama s Clintonovou nabídli, že se Spojené státy budou podílet na financování klimatického fondu, ale odmítli říct, jak. To je podle mě hodně slabé.

  • Problém je ale v tom, že by Obama nějaké zásadnější plány na redukci emisí „neprotlačil“ americkým Senátem. V Kongresu také potřebuje prosadit řadu dalších věcí, jako například zdravotnickou reformu.

Pořád měl ale rok na to, aby nějaký zákon předložil, což se podle mých informací nestalo. A pokud předem věděl, že ho nebude možné prosadit, pak rozhodně neměl slibovat 40% snížení emisí. Mimochodem, dnes už vůbec nejde o klima, ale o peníze a o to, že lidé dnes už prostě na toto téma slyší. Já si myslím – a to spekuluji – , že si Obama řekl: Tohle bude jedno z volebních témat a mě přidá hlasy. Veřejnost klimatické změny dnes většinou chápe jako problém, s nímž by se určitě mělo něco dělat. A v očích této veřejnosti se podle mě politici Kodaní dost znevěrohodnili.

  • A jak tedy podle Vás budou probíhat další jednání? Připadá mi neuvěřitelné, že dnes ještě stále někdo může očekávat závaznou dohodu v příštím roce.

S tím naprosto souhlasím – když se zamyslím jen nad tím, co proběhlo během těch posledních dvou let (tedy těch 20 týdnů jednání), pak si nedokážu představit, že tato kodaňská deklarace může být nějakým odrazovým můstkem pro něco konkrétního. Očekával jsem, že když se někde sejde 120 hlav států, dospějí alespoň k nějaké dohodě. Příští rok v Mexiku určitě tak silnou sestavu očekávat nelze. Teď se bude spíš spoléhat na experty, kteří ovšem bez úspěchu jednají už léta, a proto nepředpokládám, že by během následujících 12 měsíců došlo k zásadnímu průlomu.

  • Mezi evropskými politiky se často mluví o tom, že pokud chceme udržet růst teplot pod dvěma stupni Celsia (ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí) bude ve vyspělých státech nutné snížit emise skleníkových plynů mezi lety 1990 až 2020 o 25 až 40 %. Jsou podle Vás tyto informace pravdivé nebo jde o nepřípustné zjednodušování?

Nepoužil bych sice slovo „nepřípustné“, ale v každém případě jde o zjednodušování. V čtvrté hodnotící zprávě IPCC (Mezivládní panel ke klimatické změně, pozn. red.) byl takový obrázek ilustrující dopady růstu teplot (podle několika scénářů) o jeden dva, tři až šest stupňů Celsia na zemědělství, lesnictví, biosféru, ekosystémy, zdraví člověka atd. Z tohoto jednoho obrázku si člověk mohl odnést dojem, že pokud teplota nevzroste o více jak dva stupně Celsia, dopady budou přijatelné. Při větším oteplování se obrázek začíná zabarvovat do červena a rizika vzrůstají. I já jsem při přípravě této zprávy byl pro takovou ilustraci rizik, abychom dali veřejnosti a politikům jasný vzkaz a začalo se něco dělat. Pak z toho ale začaly vznikat různé katastrofické predikce. Faktem totiž je, že ta dvoustupňová hranice vychází z nejpesimističtějšího scénáře – máte jich přitom vždy celý „vějíř“.

  • Jak se díváte na kauzu okolo e-mailů několika klimatologů, které podle skeptiků dokazují, že globální oteplování je spíš výmysl vědců? Zaregistroval jste někdy snahy o zveličování tohoto problému při práci u IPCC?

Aspoň co já vím, nikdy nedocházelo k záměrnému zkreslování informací. Tuhle „kauzu“ podle mě spíš nafoukli skeptikové a následně media. Ty e-maily, co byly zveřejněné, nic nekalého nedokazují. Spíš to na mě působí jako standardní výměna názorů dvou táborů vědců. Jedna strana argumentuje tím, že ta data, o které se vedl spor, stojí na dobrém základě, a druhá se jí snaží přesvědčit o některých nejistotách. Na tom nevidím nic špatného – jedná se o vcelku standardní vědeckou komunikaci. Pokud se to ale účelově použije, může to na laika působit tak, že se vědci snaží účelově zkreslit výsledky.

  • Od roku 1996 až do letoška jste pracoval jako národní kontaktní osoba ČR u IPCC, tedy jako koordinátor českých expertů pracujících v panelu. Mluvil jste o komunikaci. Jak probíhá tam?

Ten náhled na kauzu okolo uniklých e-mailů jsem si vytvořil právě na základě své práce ve výboru IPCC – v letech 1997 až 2002 –, kde jsem se podílel také na vzniku třetí hodnotící zprávy. I ve čtvrté zprávě jsem byl pověřen funkcí tzv. review editora pro jednu z kapitol, takže jsem shromažďoval všechny námitky k práci autorů této kapitoly, které se v rámci tříkolového procesu sešly, a pak dohlížel, aby se s nimi autoři transparentně vypořádali. Kdybych to měl přirovnat k něčemu v Česku, pak bych asi volil mezirezortní připomínkové řízení k jednotlivým zákonům. Vypořádaní těch připomínek musí proběhnout ze 100 % a jen k té jedné kapitole, co jsem já editoval, se jich sešlo zhruba 1.500.

  • Když jsme u Vašeho působení v rámci IPCC, jak jeho práci hodnotíte? Je nějaký prostor pro zlepšení?

Samotná práce IPCC je podle mě v pořádku. Horší už je to s interpretací jeho výstupů. Zpráva té jedné pracovní skupiny má zhruba – včetně všech odkazů – okolo 1.200 stránek (skupiny jsou v rámci IPCC tři: první zkoumá vědecké důkazy globálního oteplování, druhá jeho dopady, a třetí zmírňovaní následků; pozn. red.) a z ní se vytváří 120stránkový výtah – tzv. Technical Summary. A potom se pro politiky vytváří tzv. Summary for Policymakers, které má kolem 20 stran. To jsou ale spíš už jen hesla či nadpisy závěrů. Většina vyjednavačů bohužel čte jen těch 20 stránek. Někde jsem četl, že v Kodani z těch 40 tisíc delegátů bylo možná tak pět procent těch, kteří skutečně věděli, o čem se tam jedná. Pod to bych se podepsal.

  • A jak si s tímto problémem poradit?

Uvědomuji si, že po politicích nemohu chtít, aby četli tři 1.200stránkové publikace, ale potíž vidím v tom, že ani jejich poradci se většinou nedostanou dál než na těch 20 stránek.

  • Co takhle zrušit to Summary for Policymakers? Pak by si museli přečíst aspoň těch 120 stran.

To možná není špatný nápad, protože v tom Summary for Policymakers je to podané naprosto černobíle.

  • A pak z toho vyplývají ty nejkatastrofičtější scénáře...

Přesně tak – oni si to ti politici ještě dále zjednodušují z těch 20 stránek. Dám příklad. V tom nejkratším shrnutí najdete větu: Emise skleníkových plynů se velmi pravděpodobně významným způsobem podílejí na nárůstu globální teploty země. „Velmi pravděpodobně“ znamená pro potřeby těchto zpráv na 90 % a velmi významně se nekvantifikuje. No a politik si z toho vezme – z českých představitelů to pořád například Martin Bursík mediálně interpretuje –, že se na nárůstu teplot z 90 % podílejí skleníkové plyny. To ale není pravda. A politici se tak chovají běžně. Pak už je jen krůček k tomu říct: zvyšuje se globální teplota, v důsledku toho se mění klima, které má vliv na vzrůstající počet hurikánů a záplav a člověk je tedy odpovědný za 90 % těchto jevů.

  • Když tedy budeme hodně zjednodušovat, jaký má odhadem lidstvo podíl na globálním oteplování?

To se takhle říct nedá, nikdo to neví a nelze to ani přibližně zjistit. Je třeba si uvědomit, že člověk ovlivňuje klima – to jsou ty antropogenní změny. Jenže politik vám obvykle řekne, že antropogenní změny jsou právě ty emise skleníkových plynů a jsme zpět u toho, o čem jsme mluvili. No a pak se debata hned stočí na to, o kolik se v důsledku emisí zvedne teplota, což nám ale může být v praxi téměř jedno. Pro člověka je ale důležité, že malé změny teploty působí zásadní změny v klimatickém systému, doprovázené většinou negativními dopady. A právě s nimi spjatá rizika bychom měli zmírňovat.

  • A nejde to jedno s druhým – myslím udržení teplot na uzdě s adaptací?

Ano, jde. My ale prostě nemůžeme dávat rovnítko mezi antropogenní vlivy a CO2, protože ten pojem je mnohem širší. Můžeme se například divit, že nás častěji postihují povodně a záplavy, když jsme tu 40 let devastovali zemědělskou krajinu? Určitě ne. I v Asii a Latinské Americe přece vidíte ta malá políčka, která dokážou zachytávat vodu. Antropogenní změnou je samozřejmě i kácení pralesů a nejde jen o jejich schopnost zachytávat CO2, ale i o řadu dalších funkcí pralesa v krajině. To vše ovlivňuje počasí a klima. Naděje, že snížíme emise o 20 % nebo o 40 % a klima bude jako dřív, je podle mě dost lichá. Ten problém je mnohem komplexnější.

  • Vy už jste se toho trochu dotkl. Jste známý tím, že mezi Vámi a Ministerstvem životního prostředí panují názorové neshody – náměstka pro klima Aleše Kutáka jste dokonce označil za „klimatického bosse“. Co Vám vadí na představách MŽP?

Mě především vadí, že lidé z MŽP jezdí na klimatická jednání a znají těch 20 stránek – jak jsem o tom mluvil – a ještě ne dokonale. Jdou na to hodně „zeleným“ přístupem a souvislosti jsou jim cizí. Konzultací Českého hydrometeorologického ústavu, který spadá pod MŽP, ministerstvo prakticky nevyužívá, protože tamní úředníci si úplně vystačí sami.

  • Byl to i případ posuzování dostavby elektrárny Prunéřov, kvůli níž jste se dostal s MŽP do sporu?

Ano, to posuzování stále probíhá a jeho účastníkem se stala také organizace Greenpeace, která si stěžovala, že do EIA (Environmental Impact Assessment) nebyl zahrnut vliv Prunéřova na globální oteplování. Lidé z Greenpeace dokonce spekulovali, kolik kvůli Prunéřovu hlady zemře Afričanů a jak odtají ledovce v Himalájích atd. Na mě se obrátili představitelé ČEZu, abych se k argumentaci Greenpeace vyjádřil. Tak jsem ji prošel a zděsil se toho, jak je nepřesná a zavádějící. Zpracovaný posudek jsem předal ČEZu, který ho v rámci řízení postoupil MŽP. Aleš Kuták mne následně, a bez jakékoliv diskuse a právě z tohoto důvodu, nechal odvolat z funkce národního koordinátora v IPCC. Na této funkci jsem nikdy nelpěl, určitě by mohlo MŽP nalézt k odvolání jiné důvody, ale takové chování vysokého ministerského úředníka mi po 12 letech práce skutečně vadilo a překvapilo mě.

  • Když už se bavíme o Prunéřově, do posuzování jeho přestavby se hodlá na poslední chvíli vložit Mikronésie. Minulý týden jsem se bavil s mluvčí Greenpeace Lenkou Borákovou a ta vehementně popírala, že by zástupci Greenpeace poslali tomuto ostrovnímu státu podmět.

Nenapadá mne jiná možnost, jak se může jeden bezvýznamný Prunéřov dostat jen tak do Mikronésie. Nedovedu si představit, jak by se ti domorodci v Mikronésii o tom dozvěděli jinak než přes Greenpeace. Obávám se, že velká většina z nich ani neví, na kterém kontinentu leží Česká republika. Podle mě ta akce byla delší dobu připravovaná, což mi potvrdil i zdroj z MŽP. Tam se o tom vědělo už zhruba před třemi měsíci.

  • Pokud se ještě vrátíme k tomu Vašemu posudku, ta data Greenpeace byla tedy chybná a zavádějící?

Přesně tak, naprostá dezinterpretace. Příspěvek Prunéřova ke globálnímu oteplování je totiž úplně marginální a navíc se po jeho rekonstrukci sníží emise CO2, které produkuje, asi o třetinu. Ale na druhou stranu zase ČEZ se tím mým posudkem oháněl a tvrdil, že dokazuje, že Prunéřov používá nejlepší dostupnou technologii. To ale v posudku nikde není a ani být nemůže, nejsem totiž technik - specialista, abych si mohl dovolit toto tvrdit.

 


Jan Pretel se představuje (převzato z http://pretel.bigbloger.lidovky.cz): Před dávnými lety jsem vystudoval meteorologii a klimatologii na matematicko-fyzikální fakultě a v posledních zhruba 15 až 20 letech se věnuji problematice globálních změn klimatu v Českém hydrometeorologickém ústavu. Řadu let jsem spolupracoval s Ministerstvem životního prostředí na směrování klimatické politiky státu, do nedávna jsem ještě zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN pro změnu klimatu.


inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top